České království zbohatlo díky Kutné Hoře, jejíž stříbro mělo cenu středověké ropy pro Evropu.
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Kutnohorské stříbro jako středověká ropa
Královská urbura byla podíl z těžby kovů, především stříbra, který ze zákona náležel panovníkovi. Nešlo o běžnou daň z půdy nebo obchodu, ale o přímý podíl na vytěženém nerostném bohatství vyplývající z takzvaného horního regálu. Podle středověkého práva totiž nerostné bohatství nepatřilo vlastníkovi pozemku, ale českému králi. Kdo objevil ložisko stříbra nebo jiného cenného kovu, nemohl jej jednoduše začít těžit. K tomu potřeboval panovníkovo povolení a zároveň odváděl určený podíl z vytěženého kovu. Největší význam získala urbura v době rozmachu těžby stříbra, především v Kutné Hoře. Právě zde byla na konci 13. století objevena mimořádně bohatá ložiska, která během několika desetiletí proměnila původně bezvýznamnou osadu v jedno z nejbohatších měst Evropy. Do Kutné Hory přicházely tisíce horníků, hutníků, obchodníků i řemeslníků z českých zemí i ze zahraničí. Ve vrcholném období se zde ročně vytěžilo přibližně deset až patnáct tun čistého stříbra, což představovalo významnou část tehdejší evropské produkce. Některé odhady hovoří dokonce až o jedné třetině veškerého evropského stříbra, a právě díky tomu se české země staly jedním z nejbohatších regionů středověké Evropy.
Král si bral svůj podíl z každého dolu
Právní základ urbury položil Václav II., který kolem roku 1300 nechal sepsat slavný horní zákoník Ius regale montanorum neboli Královské horní právo. Šlo o jeden z nejpokrokovějších právních předpisů své doby. Podrobně upravoval práva a povinnosti horníků, způsob zakládání dolů, bezpečnost práce, dělení zisku i výběr královské urbury. Tento zákoník se stal vzorem také pro další evropské země. Samotná urbura obvykle činila přibližně jednu osminu vytěženého kovu, tedy asi 12,5 procenta, i když její výše se mohla podle okolností lišit. Nevztahovala se pouze na Kutnou Horu, ale na všechny doly podléhající českému hornímu právu, například v Jihlavě, později v Jáchymově, Příbrami i dalších revírech. Kromě urbury existovaly také další poplatky spojené s těžbou, žádný z nich však neměl pro královskou pokladnu tak zásadní význam.
Pražský groš a bohatství České koruny
Díky urbuře získával český panovník mimořádně stabilní příjem, který nebyl závislý pouze na výběru daní od poddaných. Právě dostatek kutnohorského stříbra umožnil Václavu II. provést roku 1300 měnovou reformu a začít razit slavný pražský groš. Tato kvalitní stříbrná mince si rychle získala důvěru obchodníků a během několika desetiletí se rozšířila po velké části střední Evropy. Příjmy z urbury však nesloužily jen k ražbě mincí. Financovaly také výstavbu hradů, opevnění, mostů, klášterů a církevních staveb, provoz královského dvora, diplomatické mise i vojenské výpravy. Za vlády Karla IV. pomáhaly vytvářet finanční zázemí pro vznik Nového Města pražského, pokračování stavby katedrály svatého Víta, budování Karlštejna i rozvoj Pražské univerzity. Samotná těžba navíc zaměstnávala tisíce lidí od horníků a hutníků přes kováře, tesaře, povozníky až po mincmistry a obchodníky, takže stříbro pohánělo hospodářství celého království.
Když stříbrná horečka začala slábnout
Přesnou výši příjmů z urbury dnes nelze určit, protože se dochovalo jen málo účetních záznamů. Historici však odhadují, že ve vrcholném období přinášela královské pokladně každoročně množství stříbra odpovídající několika tunám kovu. Některé dobové prameny uvádějí, že král dostával přibližně sto až dvě stě hřiven stříbra týdně. Celková historická těžba v kutnohorském revíru se odhaduje na 2 500 až 2 700 tun stříbra. Postupem času se však nejbohatší ložiska vyčerpávala, těžba byla stále náročnější a husitské války její rozvoj výrazně přibrzdily. Později převzal hlavní roli Jáchymov, odkud pochází slavný tolar, jehož název dal vzniknout dnešnímu slovu dolar. Královská urbura tak nebyla jen technickým pojmem středověkého práva. Představovala jeden z hlavních pilířů hospodářské a politické síly českého státu. Díky ní vznikl pražský groš, rozvíjela se města, budovaly se hrady, katedrály i významné veřejné stavby a čeští panovníci se zařadili mezi nejmocnější vládce své doby. Za slávou středověké Kutné Hory i bohatstvím české koruny tak stál nenápadný právní institut, který po staletí plnil královskou pokladnu a významně ovlivnil dějiny českých zemí
Zdroje: Městský informační portál Kutná Hora – Historie města | Oxford Academic – Medieval mining law and Ius regale montanorum | Národní muzeum – Silver mining in the Kingdom of Bohemia
Související články
Svatá říše římskáSvatá říše římská nebyla jen Německo. Český král patřil mezi sedm kurfiřtů a české království mělo v říši obrovskou prestiž
PřemyslovciBoleslav I. Ukrutný: bratrovrah, který vystoupil ze stínu svatého Václava a udělal z Čech stát, se kterým se muselo počítat
KarlovciNěkteré smlouvy ukončí válku. Verdunská smlouva rozdělila říši Karla Velikého a pomohla vytvořit budoucí Evropu
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
