Waris Dirie, somálská modelka a bojovnice proti ženské obřízce
|

Peklo jménem Sunna. Dívka, kterou chtěli zlomit a co změnila celý svět. Prodali za pět velbloudů starci na hraní.

Poslech článku
0:00 / 0:00 odhad
0:00
0 %
Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Z pěti velbloudů na obálky světových časopisů

Hollywood miluje příběhy o Popelkách. Jenže ani ten nejlepší scenárista by si netroufl napsat osud holčičky Waris Dirie, kterou chtěli prodat za pět velbloudů a která se nakonec stala tváří světových módních domů. Z malé pastevkyně z rozpálené somálské pouště vyrostla jedna z nejslavnějších supermodelek planety. A zatímco svět obdivoval její krásu na obálkách Vogue a módní značky jí nabízely milionové smlouvy, ona si v sobě nesla tajemství, které připomínalo všemi aspekty spíš horor než pohádku o splněném snu.

Dětství v Somálsku a útěk před nuceným sňatkem

Její skutečný příběh nezačal na přehlídkovém mole, ale uprostřed somálské pouště, kde jí jako malou holčičku držely vlastní příbuzné na zemi a stará žena s opotřebovanou žiletkou jí navždy změnila život. Narodila se kolem roku 1965 v Somálsku jako jedno z dvanácti dětí kočovné rodiny. Její jméno znamená Pouštní květina, ale to dětství rozhodně nevonělo po květinách. Každý den pásla stáda koz a ovcí, chodila dlouhé kilometry pro vodu a učila se přežít v krajině, kde i za malou chybu platíte životem. Jenže největší nebezpečí nečíhalo mezi hady nebo lvy. Čekalo doma. Když jí bylo asi pět let, přišel den, který jí navždy změnil život. Podle místních tradic měla podstoupit ženskou obřízku, známou jako FGM. Malá holčička dostala do úst kořen stromu, aby nekřičela, zatímco ji matka a další ženy držely na zemi. Žádná nemocnice, žádná anestezie, žádné léky. Jen stará žena a opotřebovaná žiletka. V některých oblastech tomu říkají „sunna“, jinde „faraonská obřízka“, jako by hezký název mohl zakrýt skutečnost, že jde o brutální zmrzačení dítěte. Místní islámské komunity věří, že neobřezaná dívka nebude čistá, nebude poslušná a nikdo si ji nevezme za ženu. Paradoxem je, že tento zvyk nejčastěji udržují právě ženy, které si samy prošly stejným utrpením. Waris později přiznala, že ještě větší bolest než samotný zákrok v ní zanechala zrada těch nejbližších. Věděla, že ji držela vlastní matka, ale zároveň pochopila, že i ona byla jen součástí systému, který se předává z generace na generaci. Tragédie její rodiny tím navíc neskončila. Její mladší sestra Aman podle vzpomínek Waris zemřela na následky komplikací spojených s obřízkou. To byl okamžik, který v ní zasel první semínko budoucího boje. Ve třinácti letech přišla další rána. Otec oznámil, že ji provdá za muže starého téměř jako její dědeček. Cena? Pět velbloudů. Pro rodinu výhodný obchod, pro dívku doživotní rozsudek. Jenže její matka se tentokrát rozhodla vzepřít osudu. Jedné noci ji potají probudila a řekla jí, aby utekla. Waris se sama vydala přes nekonečnou somálskou poušť. Neměla mapu, peníze ani tušení, jestli ji někdo nebude pronásledovat. Několik dní bloudila, spala pod širým nebem a přežívala jen s tím málem, co našla. Ve své autobiografii popisuje okamžik, kdy se ocitla tváří v tvář lvu. Myslela si, že je konec. Zvíře se na ni dívalo, udělalo pár kroků a pak se otočilo a zmizelo. Sama později říkala, že tehdy měla pocit, jako by jí osud dovolil žít dál, protože má před sebou ještě nějaký úkol.

Z uklízečky v Londýně světovou modelkou

Její cesta nakonec vedla do Mogadiša a později do Londýna, kam odjela se svým strýcem, somálským diplomatem. Kdo by čekal pohádku o záchraně, ten by byl ale zklamaný, místo princezny se z ní stala neplacená služka. Vařila, uklízela a starala se o domácnost, aniž by uměla číst nebo jediné slovo anglicky. Když se diplomatická mise v polovině osmdesátých let vracela zpět do Somálska, Waris se rozhodla zůstat. Sama. Bez peněz, bez rodiny a bez jistoty, že další den neskončí na ulici. Pronajala si malý pokoj v ubytovně YMCA a vzala práci v McDonaldu, kde uklízela a myla podlahy. Večer se učila anglická slovíčka a poprvé v životě se seznamovala s písmeny. A právě tam přišla náhoda, která změnila její osud. Do restaurace vstoupil slavný britský fotograf Terence Donovan a všiml si vysoké dívky s neobyčejnou tváří. Nabídl jí první focení a během několika let se z bývalé uklízečky stala jedna z nejznámějších modelek planety. Přehlídky v Paříži, Miláně a New Yorku, obálky časopisů Vogue, Elle a Glamour, spolupráce se značkami Chanel, Levi’s, L’Oréal nebo Revlon a dokonce malá role ve filmu o Jamesi Bondovi. Navenek to vypadalo jako splněný sen. Jenže zatímco fotografové obdivovali její krásu, ona sama každý den bojovala s minulostí. Každá návštěva lékaře v ní vyvolávala strach, intimní vztahy byly poznamenané traumatem a luxusní hotely ani milionové kontrakty nedokázaly vymazat to, co se stalo v somálské poušti. V přepychových apartmánech se často cítila stejně osamělá jako tehdy, když jako malá holka utíkala přes písek neznámo kam. Dlouhé roky o svém tajemství mlčela. Bávala se, že jí nikdo neuvěří, že přijde o kariéru a že se svět odvrátí. Jenže mlčení chránilo tradici, ne její oběti.

Když Waris Dirie promluvila o ženské obřízce

V roce 1997 se proto rozhodla udělat něco, k čemu se do té doby nikdo slavný neodhodlal. V rozhovoru pro časopis Marie Claire poprvé otevřeně popsala, co jí jako dítě udělali. Módní svět zůstal v šoku. Pohádka o exotické krásce objevené v londýnském fastfoodu se během jediného dne změnila v děsivou výpověď o utrpení milionů dívek. Waris riskovala všechno. Mohla přijít o smlouvy, o kariéru i o slávu, kterou si tvrdě vybojovala. Přesto promluvila, protože věděla, že někde v africké vesnici právě drží další malou holku na zemi a chystají se jí udělat totéž. Organizace spojených národů ji později jmenovala zvláštní velvyslankyní pro boj proti ženské obřízce a ona postupně opustila svět modelingu, aby svůj život zasvětila aktivismu. Její autobiografie Pouštní květina se stala světovým bestsellerem a podle knihy vznikl i úspěšný film. Prostřednictvím Desert Flower Foundation financuje vzdělávací programy, podporuje lékařskou pomoc pro oběti a pomáhá šířit osvětu po celém světě. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace dnes žije na světě více než dvě stě milionů žen a dívek, které některou formu FGM podstoupily, a každý rok jsou další miliony tímto zvykem ohroženy. Nejde jen o Somálsko. Praktika přetrvává v desítkách zemí Afriky a Blízkého východu a kvůli migraci se s ní setkávají i evropské státy. Přesto se situace pomalu mění a stále více komunit tento zvyk opouští. Velký podíl na tom má právě žena, kterou kdysi chtěli umlčet starou žiletkou uprostřed pouště. Mohla zůstat slavnou modelkou a užívat si bohatství, místo toho se rozhodla vrátit ke své nejhorší životní vzpomínce a proměnit ji ve zbraň proti tradici, která zničila životy milionů dívek. Příběh Waris Dirie není jen příběhem jedné supermodelky. Je to příběh malé holčičky prodané za pět velbloudů, která utekla smrti, přežila peklo a nakonec donutila celý svět mluvit o něčem, o čem se po staletí šeptalo jen za zavřenými dveřmi.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *