Micheletto Corella: osobní kat Borgiů a první šéf tajné služby

Poslech článku

0:00 / 0:00 odhad

Hlasitost

Průběh čtení

0:00

0 %

Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Micheletto Corella: Muž pro špinavou práci Borgiů

Říká se, že za každým velkým mužem stojí silná žena. Ale za mocnými Borgii nestála krásná milenka ani oddaný rádce, nýbrž temný stín s mečem u pasu a výrazem člověka, který by na firemním večírku s přehledem vyhrál soutěž o nejméně oblíbeného týpka na párty. Přesně takový byl Micheletto Corella, muž, kterému současníci přezdívali „Valentinův kat“ podle titulu jeho pána Cesara Borgii, vévody z Valentinois. Corella byl Cesarovým nejvěrnějším mužem, profesionálním vojákem a podle historiků i přímým předchůdcem šéfa moderní tajné služby. Zatímco papež Alexandr VI. rozdával požehnání a Cesare spřádal plány na ovládnutí Itálie, Micheletto se staral o to, aby nezůstalo jen u řečí nad číší vína. Když bylo třeba někoho vypátrat, ochránit nebo rychle či nenápadně odstranit z politické šachovnice, neposílal Cesare právníky ani posly, ale právě Corellu. A pokud se dotyčný druhý den neobjevil na trhu ani v kostele, většina lidí to pochopila a mlčela. V renesanční Itálii totiž platila dvě jednoduchá pravidla: nikdy úplně nevěřte Borgiům a když se za vámi objeví Micheletto Corella, rozhodně se neotáčejte zády. O jeho mládí se ví překvapivě málo. Pravděpodobně pocházel ze španělské Valencie stejně jako Borgiové a možná se s Cesarem znal už z dob studií, jisté ale je, že si získal důvěru muže, který nevěřil nikomu. A to byl výkon srovnatelný s tím, jako kdyby dnes někdo přesvědčil banku, aby mu bez jediné záruky půjčila miliony. Na dvoře Borgiů se říkalo, že důvěra má větší cenu než zlato, a zatímco mnozí spojenci měnili strany podle toho, odkud právě foukal politický vítr, Micheletto zůstával vždy po boku svého pána. Někteří badatelé se dokonce domnívají, že dostával úkoly, které by Cesare nesvěřil ani vlastní rodině. Nebyl to jen muž od meče. Velel vlastním oddílům, spravoval dobytá města a roku 1502 se stal guvernérem Piombina, což rozhodně nebyla odměna pro obyčejného žoldnéře, ale funkce pro člověka stojícího přímo v srdci mocenského stroje. A právě tady se objevuje otázka, jestli Micheletto Corella nebyl mnohem víc než jen obávaný kat, protože to byl právě on kdo řídil něco, co bychom dnes nazvali tajnou službou. Sbíral informace, organizoval zatýkání, chránil svého pána, vedl zvláštní speciální vojenské operace a řešil záležitosti, které nikdy nesměly spatřit světlo světa. Kdyby se narodil o pět set let později, možná by seděl v moderní kanceláři s cedulkou „secret service“. Renesance to měla ale daleko snadnější než je to dnes. Stačil meč nebo jed, hrstka věrných mužů a pověst, ze které šel strach.

Senigallia: past, která zlomila cesarovy soupeře

Nejslavnější ukázkou Corellovy práce byla událost v Senigallii na přelomu roku 1502. Kdyby ji někdo napsal jako scénář pro televizní thriller, producent by ho nejspíš poslal domů s tím, že je to příliš přehnané. Cesare Borgia tehdy pozval své největší protivníky Vitellozza Vitelliho a Oliverotta da Fermo na smírčí schůzku. Všechno vypadalo idylicky. Úsměvy, podání rukou, zdvořilé řeči. Asi jako když vás internetový podvodník ujišťuje, že vaše peníze budou stoprocentně v bezpečí. Jenže zatímco hosté věřili, že se jedná o diplomatické setkání, Micheletto už měl připravený úplně jiný scénář. Jakmile byli odzbrojeni a odděleni od svých lidí, nechal je Cesare zatknout. Ještě téže noci oba muži skončili uškrceni a jedna politická krize byla elegantně vyřešena. Celou událost navíc z bezprostřední blízkosti sledoval florentský vyslanec Niccolò Machiavelli. Je docela možné, že když později přemýšlel nad tím, jak má vypadat ideální vladař, nepozoroval jen samotného Cesara Borgii, ale také jeho nejvěrnějšího vykonavatele. Protože moc není jen o tom, kdo vydává rozkazy. Je také o tom, kdo zajistí, že budou skutečně splněny. Není proto divu, že právě Cesare se stal jednou z hlavních inspirací pro slavného Vladaře. Micheletto ale nebyl jen mužem od Senigallie. Jeho jméno se objevuje i v příběhu Alfonse Aragonského, druhého manžela Lucrezie Borgie. Když se toto politické manželství přestalo hodit, byl Alfonso přepaden a těžce zraněn. Jenže navzdory očekávání přežil. A to byl problém. Podle dobových kronik proto dorazil do jeho pokoje Micheletto se skupinou ozbrojenců a postaral se, aby se už žádné zázračné uzdravení nekonalo. Dnes by se tomu možná říkalo dokončení operace. V renesanční Itálii to byla prostě politika. Přesto by bylo chybou představovat si Corellu jen jako profesionálního zabijáka. Ve skutečnosti vedl vojenská tažení, velel jezdeckým oddílům, spravoval dobytá území a koordinoval síť lidí, kteří pro Borgie pracovali. Když bylo potřeba dobýt pevnost, poslal Cesare vojáky. Když bylo potřeba zajistit, aby v ní po dobytí vládl pořádek a nikdo nezkoušel odboj, poslal Micheletta. To už se podobá spíš veliteli speciálních jednotek než obyčejnému nájemnému vrahovi.

Kat, voják, nebo oběť černé legendy?

Byl Micheletto skutečně tím démonem, kterého z něj udělaly dějiny, nebo se stal obětí dokonale fungující propagandy? Borgiové byli jedním z nejnenáviděnějších rodů své doby. Byli cizinci, pocházeli ze Španělska a jejich soupeři je obviňovali prakticky ze všeho, co se v Itálii pokazilo. A Micheletto byl ideálním padouchem. Neměl slavné jméno, nestál na obrazech a nepsali o něm básníci. Pohyboval se ve stínu. A právě lidé ze stínu se nejlépe hodí k tomu, aby na ně bylo možné svést každou neobjasněnou vraždu. Není proto vyloučeno, že část příběhů o „Valentinově katovi“ vznikla až později a skutečný Corella byl mnohem složitější osobností. Ostatně seznam jeho činností mluví sám. Sbíral informace, chránil svého pána, vedl speciální operace, organizoval zatýkání, řídil vojenské jednotky a spravoval obsazená města. To už nezní jako práce člověka, který jen čeká s dýkou za rohem. Spíš jako životopis moderního šéfa tajné služby. Když po smrti papeže Alexandra VI. přišel pád Borgiů, dopadl i na Micheletta. Ze dne na den se z lovce stala zvěř. Byl zatčen, vyslýchán a mučen, aby prozradil tajemství svého pána. Jenže pokud kronikáři nelžou, neřekl vůbec nic. Ať už z věrnosti, strachu nebo profesionálního kodexu, odnesl si tajemství Borgiů až do hrobu. To je mimochodem vlastnost, kterou by ocenila nejedna moderní zpravodajská služba. Nakonec sice získal svobodu, ale dlouho si jí neužil. Roku 1508 byl v Miláně zabit za okolností, které dodnes nejsou zcela jasné. Možná šlo o obyčejnou pomstu. Možná o opožděné vyřizování účtů. A možná někdo usoudil, že člověk, který zná příliš mnoho tajemství, by neměl zestárnout. Jeho legenda ale přežila. Seriály z něj udělaly chladnokrevného profesionála, videohry téměř nadlidského zabijáka. Jenže skutečný Micheletto Corella může být ještě zajímavější. Možná totiž nebyl posledním středověkým katem, ale prvním moderním šéfem tajné služby. Mužem, který pochopil, že opravdová moc nespočívá v tom, kdo nosí korunu nebo papežskou tiáru. Opravdovou moc má ten, kdo ví všechno, vidí všechno a dokáže zařídit, aby se věci staly přesně tak, jak si jeho pán přeje. A tedy není nejzajímavější otázkou, kolik lidí Micheletto Corella skutečně zabil. Kbychom se zeptali, kolik dějin by se odehrálo úplně jinak, kdyby po boku Cesara Borgii nikdy nestál muž, který dokázal proměnit rozkaz v realitu a tajemství si odnést až do hrobu. Když se na to podíváme z téhle perspektivy, tak Cesare Borgia neměl jen věrného služebníka. ale i „agenta 007“ o dobrých pět set let dřív.

Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Text a úprava: Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/