Vannozza dei Cattanei. Milenka papeže, která porodila slavné Borgie

Poslech článku

0:00 / 0:00 odhad

Hlasitost

Průběh čtení

0:00

0 %

Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Vannozza dei Cattanei. Milenka hříšného papeže

Vannozza: žena, která porodila papeži čtyři děti

Jsou ženy, které vstoupily do dějin jako královny, a pak jsou ženy, o nichž kroniky mluví jen jako o milenkách. Jenže Vannozza dei Cattanei byla úplně jiný případ. Nebyla jen krásnou společnicí mocného muže, ale schopnou podnikatelkou a především matkou jeho čtyř dětí, které zásadně ovlivnily dějiny renesanční Itálie. Bez ní by totiž nejspíš nikdy nevznikla ani legenda o Cesaru Borgiovi, Lucrezii Borgii a celé té podivuhodné rodině, která připomínala směsici mafiánského klanu, papežské kurie a rodinného podniku na výrobu politických skandálů. Narodila se kolem roku 1442 pravděpodobně jako Giovanna de Candia a do Říma přišla jako mladá žena hledající lepší život. Ten nakonec našla po boku jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy, kardinála Rodriga Borgii, budoucího papeže Alexandra VI. Podle církevních pravidel měl sice žít v celibátu, ale zjevně je považoval spíš za dobře míněné doporučení. Jejich vztah trval více než patnáct let a v Římě představoval jedno z nejhůře střežených tajemství. Věděli o něm diplomaté, šlechta i obyčejní lidé. Rodrigo jí sice zařídil několik formálních manželství, aby zachoval alespoň zdání pokrytecké slušnosti, ale prakticky nikdo nepochyboval, kdo je skutečným otcem jejích dětí. A nebyly to jen tak ledajaké děti. Vannozza přivedla na svět Juana, později záhadně zavražděného vévodu z Gandie, Cesara Borgiu, geniálního vojevůdce a snad nejnebezpečnějšího muže renesance, Lucrezii Borgii, údajnou travičku a jednu z nejslavnějších žen evropských dějin, a nejmladšího Jofrého. Dá se bez velkého přehánění říct, že právě Vannozza stála u zrodu nejslavnější a nejskandálnější rodiny renesančního Vatikánu. Kdyby tehdy existoval bulvár nebo sociální sítě, Borgiové by z titulních stran nezmizeli ani na jediný den.

Milenka, podnikatelka a matka borgiů

Jenže Vannozza nebyla typickou dvorní favoritkou, která žije z peněz svého ochránce. Naopak. Dokázala vybudovat malé podnikatelské impérium a patřila mezi nejbohatší ženy tehdejšího Říma. Vlastnila několik domů, pozemků a nejméně šest hostinců. Nejslavnější z nich, Locanda della Vacca nedaleko Campo de‘ Fiori, stojí dodnes a na jeho fasádě lze stále spatřit erby Borgiů a Cattaneiů. Dobové prameny naznačují, že její podnikání bylo natolik úspěšné, že měla významný podíl na římském trhu s ubytováním, a vedle hostinců vydělávala i na půjčování peněz. Zatímco Rodrigo řešil církevní politiku a budoval rodinnou dynastii, Vannozza se starala o to, aby měla rodina pevné finanční zázemí. Současníci ji navíc popisovali jako ztělesnění renesanční krásy. Měla mít dlouhé světlé vlasy, světlou pleť a výrazné oříškově hnědé oči. Jestli jsou tyto popisy zcela pravdivé, už dnes nikdo neověří, ale vysvětlují, proč si dokázala udržet přízeň jednoho z nejmocnějších mužů Evropy tak dlouho. Zajímavou postavou byl i její třetí manžel Carlo Canale, vzdělaný humanista z Mantovy. Nebyl jen formálním manželem, ale podle řady historiků měl dobrý vztah i k dětem Borgiů a podílel se na jejich výchově. Právě jemu bývá připisováno, že mladou Lucrezii vedl ke studiu jazyků, literatury a poezie, díky čemuž se později stala jednou z nejvzdělanějších žen své doby. Když se roku 1492 Rodrigo Borgia stal papežem Alexandrem VI., ocitla se Vannozza v podivné životní situaci. Byla matkou papežových dětí, ale oficiálně neexistovala i když o ní věděla celá kůrie. Nesměla se účastnit nejvýznamnějších slavností a některé rodinné události sledovala jen zpovzdálí, asi aby příliš nepřipomínala, že hlava katolické církve má rodinu větší než leckterý šlechtic. Navíc se na scéně objevila mladá a okouzlující Giulia Farnese, nová papežova favoritka. Vannozza však nevyvolávala skandály a svou pozici přijala s překvapivým klidem a důstojností.

Rodinné tragédie a žena, o které Vatikán raději mlčel

Největší ranou jejího života byla smrt syna Juana. Roku 1497 bylo jeho tělo nalezeno v řece Tibeře a dodnes nikdo s jistotou neví, kdo ho zavraždil. Podezření padlo na nepřátele rodu, ale i na vlastního bratra Cesara, který měl s Juanem soupeřit o otcovo uznání. Důkaz se však nikdy nenašel a vražda zůstává jednou z největších záhad renesance. Po smrti Alexandra VI. se mocenské impérium Borgiů zhroutilo téměř přes noc. Cesare přišel o všechno a zahynul ve Španělsku, Lucrezia odešla do Ferrary a postupně se proměnila ve schopnou a zbožnou vévodkyni. Také Vannozza se ve stáří výrazně změnila. Z někdejší milenky nejmocnějšího papeže své doby se stala hluboce věřící žena a štědrá mecenáška. Financovala charitativní projekty, přispívala na věna chudých dívek, aby nemusely skončit v nevěstincích, a podporovala církevní bratrstva. Zemřela roku 1518 jako bohatá a respektovaná římská občanka. Její pohřeb byl tak okázalý, že se mu vyrovnaly jen pohřby kardinálů. Ještě zajímavější je ale její náhrobek v bazilice Santa Maria del Popolo. Původní nápis otevřeně hlásal, že jde o matku Cesara, Juana, Lucrezie a Jofrého Borgiů. Byla to téměř provokace vytesaná do kamene, protože veřejně potvrzovala něco, co se Vatikán po desetiletí popíral. Později byl nápis během protireformace odstraněn, ale jeho text se dochoval. A právě to je na příběhu Vannozzy nejzajímavější. Zatímco její děti se staly legendami opředenými vraždami, jedem a skandály, ona sama zůstala v jejich stínu. Přitom právě to byla ona, kdo vybudoval rodinné zázemí, porodila nejmocnější dynastii renesanční Itálie a dokázala přežít její vzestup i pád. Kdyby dnes Borgiové žili, Netflix by možná natočil seriál o Cesarovi nebo Lucrezii. Ale skutečný prequel celého příběhu by patřil zcela zaslouženě Vannozze dei Cattanei.

Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/