Kalixt III.: papež, který otevřel cestu rodu Borgiů.

Poslech článku

0:00 / 0:00 odhad

Hlasitost

Průběh čtení

0:00

0 %

Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Kalixt III. papež, který otevřel dveře famílii Borgiů

Kalixt III.: starý papež, který otevřel dveře borgiům

Když byl roku 1455 zvolen papežem sedmasedmdesátiletý Alfons de Borja, většina kardinálů si nejspíš říkala, že mají na pár let klid. Starý Španěl, který sotva dojde na mši, přece už žádnou revoluci neudělá. Jenže právě tenhle nenápadný kněz ze zapadlé španělské vesnice Canals se stal mužem, který odstartoval jednu z nejdivočejších rodinných sázek na moc v evropských dějinách, jakou kdy papežská kurie zažila. Narodil se poblíž Valencie do poměrně obyčejné rodiny a na rozdíl od pozdějších Borgiů si cestu vzhůru neprosekal jedem ani dýkou, ale právnickými knihami, ostrým rozumem a železnou trpělivostí. Celá desetiletí budoval kariéru diplomata a rádce aragonských králů, až se vyšplhal na samotný vrchol církevní hierarchie. Už tehdy měl pověst člověka, který málokdy zvyšuje hlas, ale téměř vždy dostane to, co chce. Když usedl na papežský stolec jako Kalixt III., Evropa byla slušně vyděšená. Konstantinopol padla, osmanský sultán Mehmed II. vypadal jako nezastavitelný dobyvatel a všichni v Římě si mysleli, že další na řadě budou oni. Kalixt proto spustil vlastní krizový plán. Sháněl peníze, posílal posly po celé Evropě a přemlouval panovníky, aby konečně přestali řešit vlastní ega a šli bojovat. Jenže králové byli tehdy úplně stejní jako dnešní politici. Spousta řečí, málo činů. Francouzi měli své války, německá knížata své hádky a italští vládci řešili hlavně to, kdo komu sebere další město. Nakonec se papeži podařilo alespoň podpořit obranu Bělehradu, kde Jan Hunyadi a Jan Kapistrán zastavili osmanský útok. Když zpráva o vítězství dorazila do Říma, Kalixt nařídil zvonit kostelní zvony po celé Evropě. Tradice poledního zvonění údajně přežila až do dnešních dnů. Ironií osudu ale není jeho boj s Turky to, co si lidé pamatují nejvíc.

Rodinný podnik jménem borgia

Jeho skutečným životním dílem nebyla křížová výprava, ale rodinný podnik jménem famílie Borgia. Kalixt III. se držel myšlenky, že cizí lidé vás zradí ale vlastní rodina nikdy a tak začal rozdávat nejvyšší církevní funkce svým příbuzným, až to v Římě začalo vypadat spíš jako rodinná firma než sídlo katolické církve. Dnes bychom tomu nejspíš říkali trafiky pro vlastní lidi. Největší trefou do černého byl jeho synovec Rodrigo Borgia. Mladý, pohledný, vzdělaný a hlavně neskutečně ctižádostivý muž který dostal díky strýčkovi kardinálský klobouk už v pouhých pětadvaceti letech a současně i velmi výnosný úřad vicekancléře církve. Tohle nebyla ale jen čestná funkce. Přes jeho ruce procházely obrovské peníze, úřady i politické dohody. Odstavená římská šlechta samozřejmě zuřila, ale Kalixt měl jasno. Jednou bude tenhle kluk velký hráč. A nemýlil se. Rodrigo se naučil, že ve Vatikánu se moc nezískává svatostí, ale trpělivostí, kontakty a schopností uzavírat dohody. Později se proměnil v papeže Alexandra VI., jeho syn Cesare se stal renesančním dravcem bez skrupulí a dcera Lucrezia jednou z nejslavnějších žen své doby. Když dnes někdo vysloví jméno Borgia, většině lidí se vybaví jed, vraždy, incest, milenky a nekonečné intriky. Historici sice dodnes řeší, co byla pravda a co jen propaganda nepřátel, ale jedno je jisté. Bez Kalixta III. by tenhle příběh pravděpodobně nikdy nezačal. Zatímco Evropa sledovala osmanské armády za hradbami Bělehradu, ve Vatikánu se pomalu rodila dynastie, která měla během několika desetiletí zastínit skoro všechny ostatní šlechtické rody Itálie. Není náhoda, že mnoho historiků považuje Kalixta za skutečného zakladatele moci Borgiů. Alexandr VI. a jeho děti už jen sklízeli úrodu, kterou starý papež zasel.

Johanka z arku, kometa a papežské legendy

Aby toho nebylo málo, Kalixt III. zanechal stopu i v dalších legendách. Nechal znovu otevřít proces s Johankou z Arku a z dívky, kterou církev poslala na hranici jako kacířku, udělal nevinnou oběť politických her. Bylo to odvážné rozhodnutí, protože tím nepřímo přiznal, že církev se může tragicky mýlit. Pak je tu ještě slavná historka o tom, že vyhlásil exkomunikaci Halleyově kometě. Představa rozzuřeného papeže, který stojí na balkóně a hrozí prstem na kus kamene letícího vesmírem, je natolik dokonalá, že jí lidé věří dodnes, i když pro ni neexistuje žádný důkaz. Ve skutečnosti se Kalixt spíše snažil uklidnit vyděšené obyvatelstvo, které považovalo kometu za znamení blížící se apokalypsy a dalšího tureckého vpádu. Když roku 1458 zemřel, Římané si možná oddychli. Vadilo jim, že zvýhodňuje vlastní příbuzné a tahá do Vatikánu svůj španělský klan. Jenže z pohledu dějin udělal něco mnohem většího. Dal Evropě trochu času proti osmanské expanzi, očistil jméno Johanky z Arku a hlavně zasadil semínko, ze kterého vyrostla nejkontroverznější rodina celé renesance. Bez Kalixta III. by možná nikdy nebyl Alexandr VI., Cesare ani Lucrezia Borgia a evropské dějiny by přišly o příběh, vedle kterého vypadají dnešní politické skandály jako obyčejná hádka sousedů o plot. Někdy totiž dějiny nepřepisují velcí vojevůdci ani králové, ale staří právníci, kteří věří své rodině víc než celému světu. A právě takovým mužem byl Kalixt III., papež, který možná nezachránil Evropu, ale rozhodně výrazně změnil budoucí tvář renesančního Vatikánu.

Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/