Auf nach Italien – když monarchie zpívala o tom, koho jde „civilizovat“ děly
| |

Auf nach Italien – když monarchie zpívala o tom, koho jde „civilizovat“ děly

Poslech článku
0:00 / 0:00 odhad
0:00
0 %
Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Auf nach Italien: když propaganda vyrážela do války

Tohle je tvrdý propagandistický vzkaz Rakouského císařství z doby, kdy se Itálie snažila vymanit z habsburské moci a sjednotit se. Titul Auf nach Italien doslova volá po pochodu na jih a text schválně parazituje na melodii slavné italské Santa Lucia, aby byl co nejvíc posměšný. Už samotný princip je nádherně imperiální. Vzít protivníkovi oblíbenou melodii a přepsat ji do vojenského chorálu o tom, jak ho půjdete „osvobodit“ pomocí bajonetů a děl. Devatenácté století mělo mimořádný talent spojovat nacionalismus, hudbu a vyhrožování do jednoho agresivního celku. Itálie je zde líčena jako falešná, zrádná a nevděčná země, která si neváží rakouského pořádku. Jinými slovy klasická imperiální logika. „My vás okupujeme pro vaše dobro a vy jste ještě nespokojení.“ Řešení je samozřejmě jednoduché a velmi habsburské. Pochod armády, disciplína a trest posvěcený samotným nebem. Proto se v textu objevují výkřiky typu Gott straf auch Italien, tedy „Bůh potreskej i Itálii“. Když už si říše není jistá argumenty, vždycky může povolat do debaty samotného Boha. Do textu jsou navíc natlačena vítězství u Lissy, Mortary, Custozy a Novary, aby bylo jasné, že monarchie má nejen morální převahu, ale i velmi aktivní dělostřelectvo. Celý vzkaz je vlastně jednoduchý. „Pamatujte si, kdo vás už několikrát přejel.“

Radecký, puška a sebejistota rakouské moci

Klidně stojící voják s puškou zosobňuje sebejistou rakouskou moc a jména jako Josef Radecký, arcivévoda Albrecht nebo admirál Wilhelm von Tegetthoff zde fungují skoro jako tehdejší císařská verze Avengers. Monarchie tím vysílala jasný signál. Máme hrdiny, armádu, flotilu, děla a velmi zdravě přebujelé sebevědomí. Celý tisk fungoval jako jednoduchý mobilizační leták. Úderný, snadno zpívatelný a dost agresivní na to, aby si ho lidé pamatovali cestou z hospody i z kasáren. Ironie je ale v tom, že podobně hlasitá propaganda často vzniká právě ve chvíli, kdy si říše začíná uvědomovat, že situace už není tak pevná, jak by chtěla. Rakousko tehdy bojovalo proti sílícímu italskému nacionalismu a postupně zjišťovalo velmi nepříjemnou věc. Myšlenka sjednocené Itálie neumírá ani po porážkách. Každé další vítězství monarchie jen oddalovalo problém, který už nešel zastavit. A právě proto dnes tenhle tisk působí tak fascinujícím dojmem. Není to jen propaganda. Je to okamžik, kdy staré impérium stojí na vrcholu sebevědomí, mává puškou, zpívá výhružné písně a ještě netuší, že budoucnost už pomalu balí kufry někam úplně jinam. Rakouské císařství tehdy stále věřilo, že když zazpívá dost hlasitě a přidá pár děl navíc, všechny národy poslušně zůstanou tam, kam je Vídeň posadila. Dějiny ale měly pro monarchii připravenou velmi drahou lekci o tom, že bajonet umí držet území jen do chvíle, než se lidé rozhodnou, že už toho mají dost.

Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj historických obrázků: Wikimedia Commons, public domain. Text a úprava: Vladimír Dlouhý.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *