𝗦𝗲𝗹𝗶𝗺 𝗜. (10. října 1470–22. září 1520)
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Osmanská říše část 9.
Selim I.: osm let, která překreslila blízký východ
Někteří panovníci vstoupí do dějin jako správci, další jako dobyvatelé. A pak existují ti jako Selim I., který během osmi let převrátil Blízký východ vzhůru nohama a z Osmanské říše udělal válečnou mašinu, ze které začala mít Evropa skutečné noční můry. Když roku 1512 nastoupil na trůn, říše už byla silná. Když roku 1520 zemřel, byla větší, bohatší, fanatičtější a hlavně nebezpečně sebevědomá. Selim nebyl pohádkový orientální vládce posedávající u poezie a hudby. Připomínal spíš chladného vojenského manažera impéria. Zatímco jiní pořádali hostiny, on řešil logistiku armád a zásoby střelného prachu. A začátek jeho vlády dokonale ukázal, jakým člověkem byl. Donutil svého otce Bayezida II. abdikovat a následně odstranil bratry i možné konkurenty. V Osmanské říši totiž platilo jednoduché pravidlo. Jeden trůn, jeden sultán. Žádné sentimenty ani rodinné smiřování. Selim pochopil, že občanské války ničí říše rychleji než cizí armády. Historici mu později začali říkat Selim Hrozný. Ne kvůli šílenství, ale protože tam, kde se objevil jeho plán, obvykle zůstaly hromady mrtvých a nové hranice impéria.
Čaldiran, persie a osmanská převáha děl
Evropu zatím nechal chvíli stranou a obrátil se na východ proti safíovské Persii vedené Ismailem I. Tam se střetly dva světy. Perská armáda stavěla na fanatismu a rychlé jízdě, Selim na dělostřelectvu, disciplíně a střelném prachu. U Čaldiránu roku 1514 pak starý svět jezdeckých impérií narazil do budoucnosti osmanských děl. Výsledek byl drtivý. Selim tím symbolicky ukázal, že nový věk bude patřit armádám schopným organizovat průmysl války. Jenže skutečný jackpot ležel ještě jižněji. Egypt. Bohatství, obchodní tepny i klíč k islámskému světu. Roku 1516 rozdrtil mamlúky u Marj Dábiku a o rok později vstoupil do Káhiry. Tím nezískal jen další provincii. Získal Mekku, Medínu, Nil, obchodní trasy i titul chalífy. Istanbul se rázem změnil v centrum sunnitského islámu a Evropa to pocítila okamžitě. Portugalské objevitelské plavby kolem Afriky nebyly jen romantické výpravy mořeplavců. Byla to zoufalá snaha obejít osmanskou kontrolu obchodu. Selim bez jediné gigantické bitvy na evropské půdě sevřel obchod mezi Východem a Západem pevně do osmanských rukou.
Egypt, chalífát a říše připravená pro sulejmana
A pak přichází ironie, kterou by čekal málokdo. Selim, muž železné disciplíny a vojenské tvrdosti, nepřímo otevřel dveře éře ženské moci v Osmanské říši. Jeho žena Hafsa Sultan vytvořila nový model vlivu valide sultan a harém se postupně proměnil z luxusního pozadí dvora v politickou instituci. Když po Selimovi nastoupil jeho syn Sulejman, přišla Hurrem Sultan a z harému se stalo mocenské centrum schopné ovlivňovat diplomacii, jmenování úředníků i chod celé říše. Zatímco Selim budoval impérium mečem, po jeho smrti začala část moci proudit přes hedvábné závěsy, dopisy a zákulisní dohody. Selim I. tak nezměnil jen hranice Osmanské říše. Udělal z ní náboženskou velmoc, ekonomického predátora i vojenský stroj diktující tempo celému regionu. Někteří panovníci potřebují půl století, aby po sobě zanechali stopu. Selimovi stačilo osm let, aby přepsal mapu světa a připravil Osmanskou říši na její zlatý věk.
Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj historických obrázků: Wikimedia Commons. Text a úprava: Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/
Související články
Dynastie a rodyAhmed I. (1590–1617) – mladý sultán, který ve třinácti letech usedl na trůn a změnil pravidla hry v Osmanské říši
Dynastie a rodySelim II. Sultán, který miloval víno víc než válku (1524–1574) – Osmanská říše část
Dynastie a rodyKösem Sultan (cca 1589–1651) Neuvěřitelný příběh řecké otrokyně Kösem Sultan, která jako matka a regentka sultána vládla Osmanské říši
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
