První psací stroj na trhu na kterém psal i Nietzsche
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Psací koule: stroj, na kterém psal I Nietzsche
Psací koule z roku 1865 šokovala Evropu svým vzhledem i rychlostí. Na tomhle bizarním stroji psal i filozof Friedrich Nietzsche. Vypadá to jako šílená rekvizita z bláznivého steampunkového snu nebo podivný artefakt z nějaké marvelovské laboratoře, ale v druhé polovině 19. století šlo o technologii, která naháněla konkurenci strach. Psací koule z roku 1865 šokovala Evropu svým vzhledem i rychlostí a rovnou z voleje se pokusila změnit způsob, jakým lidé píší. Tohle mosazné mechanické monstrum nevymyslel žádný excentrický hodinář po třech absintech, ale dánský pedagog a vynálezce Rasmus Malling Hansen. Jeho cíl byl jednoduchý. Nepřizpůsobit člověka stroji, ale stroj lidské ruce. Výsledkem byla polokulovitá klávesnice, po které prsty létaly rychleji než u mnoha pozdějších psacích strojů. Žádný chaos. Žádné náhodné rozložení kláves. Hansen pečlivě analyzoval četnost písmen a vytvořil systém navržený čistě pro rychlost a efektivitu. Když se stroj roku 1870 dostal do výroby, stal se jedním z prvních komerčně prodávaných psacích strojů vůbec a tehdejší technický svět jen nevěřícně sledoval, co se to v Dánsku vlastně narodilo.
Malling-hansen chtěl psaní zrychlit
A pak přišel slavný zákazník. Friedrich Nietzsche. Filozof, kterému selhával zrak a ruka už odmítala poslušnost. Právě psací koule mu měla zachránit možnost dál tvořit. Myšlenky, které by jinak zůstaly uvězněné v hlavě, začaly znovu klapat do papíru přes kovovou konstrukci připomínající mechanického ježka. Nietzsche si stroj oblíbil natolik, že o něm psal i v dopisech, i když občas proklínal jeho poruchovost. A tady přichází ironie dějin. Přestože byla Hansenova konstrukce rychlá, odvážná a technicky pokroková, budoucnost nakonec vyhrál mnohem jednodušší systém klasické klávesnice. Psací koule tak zůstala slepou, ale fascinující evoluční větví techniky. Dnes působí bizarně, skoro mimozemsky. Ve své době ale představovala symbol modernity, odvahy a víry, že technika dokáže přetvořit samotný způsob lidského myšlení. A možná právě proto působí dodnes tak hypnoticky. Jako stroj z alternativní reality, kde se budoucnost vydala trochu jinou cestou.
Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj historických obrázků: Wikimedia Commons. Text a úprava: Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/










