Žofie Chotková
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
(1868-1914) žena kterou Vídeň nikdy nepřijala
Habsburkové část 27.
Žofie Chotková – žena kterou Vídeň nikdy nepřijala
Žofie Chotková: česká hraběnka, která se zamilovala do následníka
Narodila se 1. března 1868 ve Stuttgartu jako hraběnka ze starého českého rodu Chotků. Původ měla urozený, i když pro Habsburky pořád tak trochu málo. Ve Vídni totiž neexistovalo jen „dobré narození“. Existovalo „dostatečně dobré narození“ a tam se měřilo pravítkem dlouhým několik století. Její otec působil jako významný diplomat Rakouska Uherska, takže vyrůstala mezi etikou, protokolem a uhlazenými úsměvy lidí, kteří vás dokázali zničit ještě dřív, než dopili kávu. Na císařský dvůr přišla jako dvorní dáma a právě tam potkala Františka Ferdinanda d Este. Následníka trůnu, který se místo politicky výhodné princezny zamiloval do ženy podle vlastního výběru. A tím ve Vídni rozpoutal skoro menší katastrofu než později v Sarajevu.
Láska, kterou habsburská dynastie odmítala uznat
Jejich vztah narazil na tvrdou realitu habsburské dynastie. Žofie nebyla z vládnoucího rodu, a tak mohl vzniknout jen takzvaný morganatický sňatek. Přeloženo do normální řeči, mohla být manželkou, ale nikdy ne rovnocennou partnerkou. František Ferdinand musel před císařem Františkem Josefem I. veřejně podepsat, že jejich děti nikdy neusednou na trůn. Dynastická láska s notářským razítkem ponížení. Žofie u toho ani nesměla být. Svatba proběhla roku 1900 v Zákupech a nová manželka následníka trůnu rychle zjistila, že na vídeňském dvoře existuje přesná hierarchie i pro to, kdo smí stát o krok blíž k císaři. Při ceremoniích nesměla sedět vedle manžela, při státních akcích ji odstrkovali dozadu a dvorní aristokracie se k ní často chovala asi tak vřele jako berní úředník ke ztracené účtence. Roku 1909 dostala titul vévodkyně z Hohenbergu, což byl elegantní způsob, jak říct „něco jsme vám dali, tak si nestěžujte“.
Paradoxně mimo Vídeň působila situace mnohem normálněji. V zahraničí ji přijímali jako plnohodnotnou manželku následníka trůnu a málokdo chápal, proč rakouský dvůr řeší rodokmeny skoro s větší vášní než armádní rozpočty. Žofie byla podle svědectví klidná, hluboce věřící a měla na Františka Ferdinanda uklidňující vliv. Což nebyl malý výkon, protože arcivévoda byl známý prudkou povahou, podezřívavostí a schopností urazit se skoro rychleji než tehdejší telegram dorazil do Vídně. Společně vychovali tři děti Sofii, Maxmiliána a Ernsta. Především na Konopišti žili mnohem spokojeněji než v císařských palácích, kde jim stejně neustále připomínali, že jsou tak trochu „nedostatečně dynastičtí“. Zatímco dvůr řešil pořadí při hostinách, oni fungovali spíš jako obyčejná rodina, jen s trochu dražším nábytkem a větším počtem uniforem kolem sebe.
Pak přišel 28. červen 1914 a Sarajevo. Na vojenské návštěvě směla Žofie konečně oficiálně sedět vedle manžela. Ironie dějin někdy pracuje až s cynickou přesností a právě ten den se stal jejich posledním. Gavrilo Princip oba zastřelil a několik výstřelů spustilo řetěz událostí, který vtáhl Evropu do první světové války. Ani po smrti jim však Vídeň úplně neodpustila. Žofie nesměla být pohřbena v císařské hrobce po boku Habsburků, protože pravidla byla očividně důležitější než tragédie samotná. Oba nakonec spočinuli v kryptě zámku Artstetten. Jejich děti po rozpadu monarchie přišly o postavení a syn Maxmilián skončil za nacistů v Dachau. Žofie Chotková tak nezůstala jen ženou zastřelenou vedle následníka trůnu. Stala se symbolem světa, kde rodokmen znamenal víc než charakter. A paradox dějin? Žena, kterou Vídeň považovala za málo urozenou, se do historie zapsala mnohem výrazněji než většina skutečných arcivévodkyň.
Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj historických obrázků: Wikimedia Commons. Text a úprava: Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/
Související články
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
