Otroctví v Africe – realita mnohem starší než Amerika
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Otroctví V Africe: příběh starší než atlantický obchod
Otroctví v Africe nezačalo příchodem Evropanů. Existovalo zde už dávno předtím, ale často mělo jinou podobu než pozdější brutální systém transatlantického otroctví. Někteří otroci mohli vlastnit majetek, založit rodinu nebo se časem stát svobodnými. Nešlo vždy o celoživotní nelidské vězení bez naděje, jaké později vzniklo na plantážích v Americe. To však neznamená, že šlo o mírný nebo spravedlivý systém. I tehdy byli lidé prodáváni, nuceni k práci a zbavováni svobody. Ne všichni zotročení Afričané skončili v Novém světě. Obrovské množství lidí bylo drženo přímo v Africe nebo odváženo přes Saharu a Indický oceán do oblastí Blízkého východu a severní Afriky. Karavany putující pouští převážely otroky po staletí dávno před tím, než evropské lodě začaly překračovat Atlantik. Někteří skončili jako služebníci, vojáci nebo pracovní síla v bohatých městech islámského světa. V některých afrických společnostech byli otroci využíváni i jako domácí služebnictvo, zemědělská pracovní síla nebo součást armád místních vládců. Postavení otroků se navíc výrazně lišilo podle oblasti i konkrétní kultury. Někde mohli postupně splynout se společností, jinde zůstávali majetkem bez skutečných práv.
Otroctví existovalo dávno před příchodem evropanů
Na obchodu s otroky se podílela i některá africká království a místní vládci. Zajaté nepřátele prodávali výměnou za zbraně, látky, alkohol nebo jiné cenné zboží. Krátkodobě jim to přinášelo moc a bohatství, dlouhodobě ale obchod s lidmi destabilizoval celé oblasti Afriky. Války mezi kmeny a státy byly stále častější, protože zajatci se stali obchodním artiklem. Čím větší poptávka po otrocích byla, tím víc konfliktů vznikalo. Některé státy dokonce začaly svou ekonomiku i moc přímo stavět na organizovaném lovu lidí. Pobřežní pevnosti západní Afriky se postupně proměnily v centra obchodu s otroky, kde evropské lodě nakupovaly zajatce od místních obchodníků a vládců. Evropané přinášeli střelné zbraně a další zboží, které dále posilovalo války mezi africkými státy. Vznikl kruh násilí, který se postupně vymkl kontrole a změnil obrovské části kontinentu. Transatlantické otroctví pak zasáhlo Afriku v obrovském měřítku. Odhaduje se, že přes Atlantik bylo odvlečeno více než dvanáct milionů lidí. Mnozí další zemřeli už během pochodů k pobřeží, v pevnostech nebo během samotné plavby. Některé oblasti byly téměř vylidněny a celé generace zmizely. Společnosti, rodiny i tradiční struktury se rozpadaly pod tlakem násilí a obchodu s lidmi.
Africké říše, války a obchod s LIDMI
Samotná cesta přes Atlantik patřila k nejděsivějším částem celého systému. Zotročení lidé byli namačkáni v podpalubí lodí v řetězech tak těsně vedle sebe, že se často nemohli ani pořádně pohnout. Nemoci, hlad, násilí a zoufalství zabíjely tisíce lidí ještě před příjezdem do Ameriky. Některé lodě ztratily během plavby obrovskou část „nákladu“, protože obchodníci počítali i s vysokou úmrtností. Lidské životy byly přepočítávány na zisk stejně chladně jako sudy cukru nebo bavlny. Památky na tuto éru existují dodnes. Jedním z nejslavnějších míst je ostrov Gorée v Senegalu, odkud byli lidé odváženi přes oceán do otroctví v Americe. Dnes zde stojí muzeum a památník připomínající miliony lidských osudů, které zmizely v útrobách otrokářských lodí. Místa, kde kdysi začínala cesta bez návratu, dnes připomínají jednu z nejtemnějších kapitol světových dějin. Otroctví navíc nezničilo jen jednotlivé životy. Oslabilo celé oblasti Afriky ekonomicky, politicky i demograficky na stovky let dopředu. A právě proto jeho důsledky zůstávají v mnoha částech světa viditelné ještě dnes.
Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj historických obrázků: Wikimedia Commons. Text a úprava: Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/
8 přečtení
Související články
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
