Poslední zámek na dveřích věčnosti.
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
To, na co se díváme na této mimořádně vzácné dobové fotografii, je poslední zámek na dveřích věčnosti. Když kněží starého Egypta uzavírali hrobku mladého faraona Tutanchamona, tak tato pečeť nebyla jen prostý uzel z provazu, ale o šlo promyšlený rituální akt. Na snímku vidíme hliněnou pečeť přitisknutou k lanu, které svíralo dveře nejvnitřnější pozlacené dřevěné svatyně obklopující králův sarkofág. Byla to třetí a poslední bariéra mezi světem živých a tělem božského vládce. Jediný pohyb, jediné porušení a pečeť by praskla a okamžitě by svědčila o narušení posvátného klidu mrtvého faraona. Nesla znak královské nekropole a měla váhu zákona i magie zároveň. Nešlo tedy jen o zámek, ale o rozsudek zákona nad každým vetřelcem. Když Howard Carter v roce 1922 hrobku otevřel, tato pečeť byla stále neporušená. Tři tisíce let se jí nikdo nedotkl a tři tisíce let držela poslední tajemství Egypta zavřené. Fotografie nezobrazuje zlato ani slavnou masku, ale moment absolutního ticha, kdy byl svět tisíce let uzavřen. Tento posvátný uzel byl poslední tečkou za životem faraona a zároveň prvním hmatatelným důkazem, že jeho hrobka skutečně zůstala zapomenutá až do moderní doby.
Zdroj fotografie Griffith Institute Oxford Howard Carter Archive. Public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
