Omán – arabská námořní říše na kterou Evropa ráda zapomíná

Poslech článku

0:00 / 0:00 odhad

Hlasitost

Průběh čtení

0:00

0 %

Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Když se mluví o námořních velmocích novověku, většina lidí si okamžitě vybaví Británii, Portugalsko nebo Nizozemsko. Jen málokdo si ale uvědomuje, že jednou z nejmocnějších sil Indického oceánu byl po dlouhá desetiletí právě Omán. Arabský stát na jihovýchodě Arabského poloostrova dokázal od konce sedmnáctého století vybudovat námořní říši, která sahala od Ománského zálivu přes Perský záliv až hluboko k východní Africe a Zanzibaru. V době, kdy evropské mocnosti soupeřily o kontrolu světových moří, představoval Omán jednu z mála neevropských říší schopných postavit se Evropanům nejen obchodně, ale i vojensky. A zatímco si evropské mocnosti psaly vlastní slavné dějiny oceánů, arabské lodě mezitím ovládaly obchodní trasy od Indie až po Afriku a vydělávaly na tom obrovské jmění.

Ománci vyhnali portugalce a vyrazili na moře

Zlomovým okamžikem se stal rok 1650, kdy Ománci definitivně vyhnali Portugalce z Maskatu. Portugalci zde vládli více než století a kontrolovali důležité obchodní cesty mezi Indií, Persií a Afrikou. Jenže ománské kmeny a sultáni pochopili jednoduchou věc. Kdo ovládá přístavy a moře, ten ovládá peníze. Po vítězství začali vládci dynastie Járubů a později Bú Saídů budovat silnou flotilu a postupně převzali kontrolu nad klíčovými přístavy Arabského moře i východní Afriky. Ománské lodě se objevovaly od dnešního Pákistánu až po Mozambik. Maskat se proměnil v bohatý přístav plný obchodníků, pevností a válečných lodí a Omán začal fungovat jako skutečná regionální velmoc. Nebyla to exotická pohádka o velbloudech v poušti. Byla to tvrdá obchodní a námořní politika podobně drsná jako ta evropská.

Zanzibar se stal srdcem ománského obchodu

Nejdůležitější součástí celé říše se stal Zanzibar. Právě tam proudilo obrovské bohatství z obchodu s hřebíčkem, slonovinou, datlemi, zlatem a otroky. A právě obchod s otroky patřil k nejvýnosnějším pilířům ománské moci, i když se to dnes v romantických představách o orientálních přístavech moc nepřipomíná. Ománští obchodníci vytvořili rozsáhlou síť propojující Afriku, Arábii a Indii a vydělávali na ní stejně tvrdě a pragmaticky jako evropské koloniální mocnosti. Sultáni zároveň velmi chytře využívali rivalitu mezi Brity, Portugalci a dalšími státy. Jednou obchodovali s Evropany, podruhé proti nim bojovali a potřetí uzavírali diplomatické dohody, které jim právě vyhovovaly. Ománská flotila chránila obchodní trasy a zároveň útočila na konkurenci podobně jako evropská válečná námořnictva. V osmnáctém a devatenáctém století byl Omán natolik silný, že část dvora a moci se přesunula přímo na Zanzibar, který se stal jedním z nejbohatších měst celé východní Afriky.

Když Omán narazil na britské impérium

Ománská říše ale nebyla jen o penězích a lodích. Byla také kulturním mostem mezi Arábií, Indií a Afrikou. Ve městech pod ománskou kontrolou se mísily arabské, perské, africké i indické vlivy a vznikal svět propojený obchodem, islámem a oceánem. Přesto ani Omán nakonec nedokázal dlouhodobě odolat sílícím evropským impériím, především Británii, která postupně převzala kontrolu nad většinou obchodních tras v Indickém oceánu. Britové totiž uměli dělat přesně to, co Omán před nimi. Ovládnout přístavy, obchod a moře. Jen ve větším měřítku a s ještě větším počtem děl. Přesto příběh Ománu připomíná něco, na co se často zapomíná. Globální dějiny netvořila jen Evropa. Po staletí existovaly i mimoevropské mocnosti schopné ovládat oceány, obchod i celé regiony světa. A Omán byl jednou z nejvýznamnějších z nich.

Další články najdete na https://www.historiezabavne.cz
Zdroj historických obrázků: Wikimedia Commons. Text a úprava: Vladimír Dlouhý. https://commons.wikimedia.org/