Telefon královny Alžběty
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Telefon královny Alžběty: když se technika dostala do paláce
Nešlo jen o technickou ukázku, ale o společenskou událost, na které nesměl chybět nikdo, kdo něco znamenal. Samotná ukázka přišla onoho lednového dne, kdy skotský vynálezce dostal možnost předvést svůj přístroj na královském dvoře a hlas se poprvé přenesl po drátu až ke královně. V sále panovalo napětí, lidé mluvili, zpívali i recitovali a znovu a znovu se ptali, zda je na druhém konci opravdu slyšet. Pro viktoriánskou společnost to byl malý zázrak, hlas přicházející odnikud. První nadšení ale rychle narazilo na realitu. Telefon zněl slabě a nečistě, hudba se ztrácela a jemnější tóny mizely v šumu. Královna byla zvědavá, ale zároveň kritická. Pozdější legendy jí připsaly okázalé projevy nadšení, skutečnost byla mnohem střízlivější. Zaujalo ji to, ale rozhodně to nebyla láska na první poslech, britské noviny přesto mluvily o senzaci. Bell podle nich bavil královský dvůr technickým kouzlem, které aristokracii bavilo možná víc než divadelní představení. Telefon se stal hitem salónních rozhovorů, symbolem moderní doby a zároveň trochu módní hračkou vyšší společnosti. Královna Viktorie nakonec zvolila svúj typický kompromis, telefon povolila a nechala jej zavést na královských sídlech, kde jej využívala kancelář i doprovod. Sama se však držela stranou a dál dávala přednost dopisům a osobním setkáním. Technika ano, ale s odstupem. A právě v tom je paradox celého příběhu. Vynález, který měl jednou propojit celý svět, začínal jako kuriozita v přepychových salonech, kde se lidé se smíchem ptali, zda má vůbec nějakou budoucnost.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.










