Schienenzeppelin
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Na obrázku je experimentální vlak Schienenzeppelin z počátku třicátých let minulého století. Byl dokončen v roce 1931 a jeho autorem byl Franz Kruckenberg, letecký konstruktér, který se pokusil přenést principy aerodynamiky a letectví přímo na železnici.
Ikonická vrtule stroje nebyl žádný efektní doplněk, ale hlavním pohonným prvkem celého stroje. Vlak neměl klasický přenos výkonu na kola, byl poháněn proudem vzduchu, podobně jako letadlo. Díky tomu odpadla omezení daná adhezí kol ke kolejnici i ztráty v převodech. Právě tento přístup umožnil dosáhnout rychlosti 230 kilometrů za hodinu, což byl v roce 1931 světový rekord na kolejích, který vydržel více než dvacet let. Současně se ale velmi rychle ukázaly zásadní provozní limity celého konceptu. Otevřená vrtule byla nebezpečná v prostoru stanic, znemožňovala běžný provoz s cestujícími, couvání i připojování vozů. Provoz v tunelech a v husté železniční síti byl prakticky neřešitelný. Konstrukce se tak hodila výhradně pro izolované rychlostní jízdy a technické demonstrace, nikoli pro každodenní dopravu. Vrtule měla přesto zásadní význam. Technicky ukázala, kam až lze zajít při snaze o maximální rychlost a minimalizaci odporu vzduchu. Historicky se projekt stal důležitým mezníkem, který jasně vymezil hranici mezi odvážným experimentem a provozně použitelnou železnicí. I proto je tento snímek dodnes tak působivý. Zachycuje okamžik, kdy se radikální vize budoucnosti setkala s osvědčenou realitou své doby.
Zdroj Wikimedia Commons volné dílo public domain historická fotografie. Autor Vladimír Dlouhý










