První předávání Oscarů vypadaly jako obyčejná večeře pro zvané
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Dnes kolem Oscarů pobíhají desítky nažhavených stylistů, ztrémovaní herci omdlévají stresem a sociální sítě pak týdny řeší, kdo se špatně podíval, oblékl či ukázal více než dovoluje bonton. Když to celé začalo v roce 1929, bylo to výrazně skromnější. V podstatě to byla jen trochu dražší večeře pro lidi z filmového byznysu. Žádné hysterické publikum, žádné televizní kamery, žádné tříhodinové aktivistické projevy pseudo liberálů o tom, jak cena patří „všem lidem světa“. Bylo to jen pár stovek lidí v hotelu Roosevelt pro zvané hosty. Vstupenka na tenhle mejdan stála pět dolarů, což dnes není ani pořádný popcorn s colou v kině. Dorazilo asi 270 hostů a největší bizár ve srovnání s dneškem byl v tom, že vítězové byli známí dopředu. Žádné napínání obálek, žádné herecké grimasy typu „to snad není možné“. Celý večer trval asi čtvrt hodiny a lidé se pak rozešli domů. Kdyby někdo tehdy řekl, že z toho jednou vznikne jedna z nejsledovanějších filmových show planety, asi by ho poslali objednat další drink nebo mu rovnou zavolali taxíka. Prvním hercem, který si Oscara odnesl domů, byl Emil Jannings. A ani ten se s tím moc nezdržoval. Sošku převzal ještě před samotným ceremoniálem, protože odjížděl zpátky do Evropy. Žádné dlouhé děkovačky, žádné slzy do kamer, prostě si přišel pro cenu a zmizel. Nejlepším filmem se tehdy stal Wings, velké letecké drama z první světové války, kdy Hollywood zjistil, že letadla a exploze fungují na diváky úplně stejně dobře tehdy jako dnes. Dnešní Oscary jsou absurdní směsí byznysu, ega, reklamy, levicového aktivismu a drahých šperků za miliony dolarů.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
TradiceObyčejná zmrzlina bývala cennější než zlato a mohla si ji dovolit jen elita tehdejší společnosti.
České zeměPražský orloj: Miliony lidí se dívají špatným směrem. Turisté fotí apoštoly, ale uniká jim to nejdůležitější
SSSRTrudarmija: byla pracovní armáda, co během 2. světové války mobilizovala „nedůvěryhodné“ sovětské Němce
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
