Prodej Aljašky
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Na první pohled je to obyčejná transakce. Podpis, částka, razítko. 30. března 1867 ale nešlo o nic malého. Ruské impérium prodává Aljašku Spojeným státům za 7,2 milionu dolarů a tím přepisuje mapu světa. Území o rozloze zhruba jeden a půl milionu kilometrů čtverečních mění majitele. Dnes to působí skoro neuvěřitelně levně. Ruská strana k tomu měla docela střízlivé důvody. Aljaška byla daleko, špatně bránitelná a po zkušenosti z Krymské války bylo jasné, že v případném konfliktu by ji Rusko nejspíš neudrželo. Nedávala velké zisky a spíš stála peníze. Prodej tak nevypadal jako selhání, ale jako rozumný tah, jak se zbavit problému a ještě na tom něco vydělat. Ani ve Spojených státech to nevzbudilo nadšení. Obchod dostal posměšnou nálepku Sewardovo šílenství. Představa byla jednoduchá. Nekonečný led, zima a pustina bez hodnoty. Investice, která spíš zavání průšvihem než úspěchem. Jenže pak přišel obrat. Nejprve zlato na Yukonu, později ropa a další suroviny. Z místa, které vypadalo jako zbytečná zátěž, se stal jeden z nejcennějších regionů. Najednou už to nebyla hloupost, ale trefa do černého. A právě tady vzniká ten dlouhodobý spor. Byla to chyba, nebo jen realistické rozhodnutí své doby. Z dnešního pohledu to vypadá jako promarněná šance. Jenže tehdy nikdo neviděl do budoucnosti a jistota, že si území vůbec udrží, neexistovala. Dochovaný šek, kterým byla Aljaška zaplacena, dnes působí skoro symbolicky. Pár milionú dolarů za území plného bohatství.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.










