Na svahu athénské Akropole
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
leží místo, kde se starověcí Řekové poprvé naučili mlčet a poslouchat příběh, místo kde se rodily slzy i smích, vášeň i politické emoce a kde měl dokonce i bůh své čestné sedadlo v první řadě. Divadlo Dionýsa nebylo žádnou kulturní drobností ani vedlejší atrakcí města, ale obrovským otevřeným amfiteátrem pro až sedmnáct tisíc diváků, kteří tu během Velkých Dionýsií hodnotili tragédie a komedie stejně nemilosrdně, jako dnes publikum soudí vše na sociálních sítích. Právě tady zazněla poprvé slova her, které se staly základem evropské kultury, a kdo zde neuspěl, odcházel poražený bez milosti a bez výmluv. Všechno přitom začalo už v šestém století před naším letopočtem skromně, jen kruhovou plochou podia a několika dřevěnými lavicemi na svahu, jenže Athény rychle pochopily, že divadlo je mocná zbraň, a tak brzy vyrostlo kamenné hlediště, mramorová sedadla i monumentální jeviště. Ve čtvrtém století před naším letopočtem už šlo o skutečný kulturní chrám, kde elita seděla na mramorových trůnech se svými jmény a uprostřed stál ten nejdůležitější, určený knězi Dionýsa, bohu vína, extáze a divadelního šílenství, který měl z první řady sledovat nejen samotné hry, ale i oběti kladené u oltáře. Římané místo později přestavěli po svém, přidali mramor, lesk a císařská gesta, dokonce i jméno Nerona, ale duch řeckého divadla zůstal. Teprve další staletí přinesla úpadek, rozebrání a zapomnění. Dnes se Divadlo Dionýsa znovu skládá kámen po kameni a připomíná, že dávno před televizí, před kinem i před politiky v oblecích tu lidé řešili moc, zradu, hrdost i pád a že dobré drama dokázalo rozhýbat celé město víc než jakýkoli projev na náměstí.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
ŘeckoJak to doopravdy bylo s trojskou válkou? Byli Trójané Řekové a kolik si z toho Homér vymyslel? Archeologové pátrají po pravdě už přes tisíc let, a zatím se toho moc neví.
ŘeckoHérostratos. Muž, který zapálil div světa jen proto, aby se o něm mluvilo
ŘeckoLabyrint podle Ovidia nebyl vězením těl, ale místem, kde se ztrácel i lidský rozum úplně
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
