Madridský mír
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Před 500 lety, 14. ledna 1526, byl uzavřen, dohoda vynucená okolnostmi, nikoli skutečnou vůlí obou stran. Francouzský král František I. k ní přistoupil jako zajatec po drtivé porážce u Pavie v roce 1525, kdy padl do rukou nepřítele osobně, což bylo tehdy mimořádné a ponižující. Jeho podpis nebyl výrazem politického smíru, ale především cestou ke svobodě. Císař Karel V. si smlouvou zajistil výrazné ústupky. Francie se měla vzdát Burgundska a zříci se nároků na Flandry, Artois, Neapol a Milán, přičemž součástí dohody bylo i ponechání králových synů jako rukojmích v habsburské péči. Na papíře to znamenalo zásadní vítězství habsburské moci a zdánlivý konec jedné etapy italských válek. V praxi však mír postrádal pevné základy. Jakmile se František I. vrátil do Francie, prohlásil závazky dané v zajetí za neplatné a začal hledat spojence k obnovení boje, což vyústilo ve vznik široké protihabsburské koalice. Madridský mír se tak rychle proměnil v pouhou epizodu mezi válkami a stal se připomínkou toho, že dohody uzavřené pod nátlakem bývají jen dočasným přerušením konfliktu, nikoli jeho skutečným řešením, zvlášť když stojí proti sobě ambice panovníka, který ovládal říši sahající od Španělska přes Itálii a Nizozemí až po zámořské kolonie.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
HabsburkovéKarel VI.
ŠpanělskoJak fungoval jeden z prvních světových monopolů na otroky. Španělská koruna udělovala licence, obchodníci a bankéři inkasovali zisky a koruna si nad tím umyla ruce.
Velká BritániePříšerný zvyk skalpování nebyl vynález indiánů, ale Evropanů. Proč Britové začali platit lovcům skalpů za zabíjení?
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
