Ernst Udet

Poslech článku

0:00 / 0:00 odhad

Hlasitost

Průběh čtení

0:00

0 %

Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

byl jedním z těch věčných kluků, obrovský bohém a showman, který létal nízko nad hlavami diváků jen pro vlastní potěšení, rád porušoval všechny předpisy, hodně pil, rád se bavil a ženy střídal stejně lehce jako letadla. Byl to válečný stíhací pilot, který miloval nebe víc než politiku a rychlost víc než klidný život, a právě to se mu nakonec stalo osudným. Už v první světové válce se stal leteckým esem a celonárodní celebritou, pilotem obdivovaným doma i protivníky, symbolem odvahy a leteckého romantismu. Po válce plynule přešel z bojišť do světel reflektorů, stal se akrobatickým letcem, hvězdou leteckých show a filmovým idolem, který plnil tribuny i titulní stránky novin. Rodina, děti a usedlý život pro něj neměly místo, jeho skutečným domovem byl kokpit letadla a hlučný večírek po přistání. Politika ho dlouhá léta nezajímala a ideologie ho spíš obtěžovala, jenže s nástupem nacistů se stal jejich ideální trofejí, slavným hrdinou, kterého režim potřeboval vystavit na odiv. Do systému vstoupil spíš ze slabosti, kvůli dluhům a v iluzi, že si zachová svobodu a bude moci dál létat. Členem NSDAP se stal, ale nebyl zapáleným fanatikem, chtěl především ovlivňovat technický rozvoj Luftwaffe a mít vliv na stroje, které měly vládnout obloze. V technické oblasti měl ale obrovský vliv a jeho názory velký dopad, i když sám nebyl konstruktér. Dokázal prosadit směr, tlačil na rychlé a silně vyzbrojené stíhačky, podporoval kanónovou výzbroj, vysoký výkon a agresivní styl boje. Stal se hlavním zastáncem střemhlavého bombardování a jedním z mužů, díky nimž se Ju 87 Stuka stal symbolem blitzkriegu. Díky jeho tvrdohlavosti stíhacího pilota vstupovala Luftwaffe do války jako moderní a sebevědomá síla, zároveň ale nesla i jeho koncepční slabiny, především podcenění strategického bombardování. Zatímco letadla sílila, Udet se v kancelářích doslova dusil, administrativa, papíry, rozkazy a intriky byly pravým opakem jeho povahy. Jeho vztah s Hermannem Göringem, starým známým z první světové války, se postupně měnil v napjaté soužití. Göring byl politik a mocenský hráč, zatímco Udet zůstával pilotem, který se v byrokracii úplně ztrácel. Bitvy o Británii se osobně neúčastnil, ale její neúspěch ho zasáhl naplno, protože cítil spoluzodpovědnost a zároveň se děsil moderní průmyslové války, která neměla nic společného s romantickými souboji pilotů. Kritika shora, strach ze selhání, generační napětí s mladšími letci a pocit, že zradil sám sebe, ho tlačily k tehdy běžně užívanému stimulantu pervitinu, který mu pomáhal zahánět únavu, deprese a hlavně časté kocoviny. Místo úlevy tak přišel rozpad a muž, který kdysi kraloval obloze a užíval si potlesk davů, zůstal uvězněný v tichu šedivých kanceláří, obklopen rozkazy a vlastními démony. V roce 1941 už tlak režimu, osobní slabosti, dluhy a ztracené iluze neunesl a spáchal sebevraždu. Jeho konec byl oficiálně zamlčen a přikrášlen, skutečnost však byla prostá a krutá. Ernst Udet nebyl typickým nacistou, byl to letecký génius, bohém a hvězda, kterou systém nejdřív využil a semlel.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons public domain CC0. Autor Vladimír Dlouhý