Co je Írán, kdo to je a byl
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
ÍRÁN: země s historií mnohem starší než dnešní republika
Arabové a Peršané bývají házeni do jednoho pytle jen proto, že žijí na Blízkém východě a většina z nich vyznává islám. Jenže kulturně jde o dva odlišné světy. Íránci nejsou Arabové, ale Peršané. Mluví persky, jazykem indoevropským, nikoli arabsky. Používají sice podobné písmo, ale struktura i výslovnost jsou jiné. Pro Peršany je jazyk, historie a kultura základ identity a vědomí kontinuity, která sahá tisíce let zpět. Už v roce 539 př. n. l. dobyl král Kýros II. Veliký Babylon a vytvořil perskou říši, která patřila k nejmocnějším útvarům starověku. Persie existovala dávno před většinou dnešních států a právě tato historická hloubka je zdrojem silné národní hrdosti. Arabská identita je úzce spjata se vznikem islámu a chalífátu v 7. století. Perská identita sahá ještě před islám. Persepolis, Dárius, Kýros. Říše, které měly propracovanou správu v době, kdy jiné oblasti fungovaly na kmenovém principu. Nábožensky je většina Arabů sunnitská, zatímco Írán je převážně šíitský. Tento rozdíl má politické i geopolitické důsledky a vysvětluje napětí mezi Íránem a částí arabského světa. Kulturní styl je rovněž odlišný. Arabská tradice vyrůstá z pouštního prostředí, kmenové cti a beduínské poezie. Perská kultura je více dvorská, literární a filozofická. Poezie je v Íránu součást běžného života. Háfiz a Ferdousí nejsou jen historické postavy, jejich verše se citují při rodinných setkáních i veřejných projevech. Peršané slaví vedle islámských svátků také Nowruz, nový rok s kořeny ve starověkém zoroastrismu, což je výrazný symbol předislámské identity. Dnešní Írán je teokratická republika. Prezident není skutečnou hlavou státu, spíše manažerem systému. Skutečnou moc do včerejška držel Nejvyšší vůdce Alí Chameneí a ozbrojené složky. Írán je výjimečný tím, že výkonná moc přímo neovládá armádu. Zásadní roli hrají Revoluční gardy IRGC, které fungují jako stát ve státě. Mají vlastní ekonomické impérium, banky, firmy a obrovský vliv. Nejde jen o armádu, ale o propojení bezpečnosti, byznysu a politiky. Írán je energetická supervelmoc. Má druhé největší zásoby zemního plynu na světě po Rusku a obrovské zásoby ropy. Přes Hormuzský průliv proudí přibližně pětina světové ropy. Jakýkoli otřes v tomto úzkém pásu vody má rychlý dopad i na evropské ceny pohonných hmot. Země má přibližně 93 milionů obyvatel a průměrný věk kolem 34 let. Teheránská metropolitní oblast čítá asi 15 milionů lidí. Společnost je vzdělanější, než se často předpokládá, na univerzitách studuje více žen než mužů. Režim zároveň disponuje schopností během krátké doby omezit globální internet a přepnout zemi na vlastní vnitrostátní síť, která udrží banky a úřady v provozu. Náboženský paradox spočívá v tom, že přestože je režim ideologicky vyhraněný vůči Izraeli, v Íránu žije jedna z největších židovských komunit na Blízkém východě mimo Izrael a má garantované křeslo v parlamentu. V zahraniční politice Írán často postupuje nepřímo. Desítky let budoval síť spojenců označovanou jako osa odporu. Vliv má v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu a podporuje palestinské struktury včetně Hamásu. Přímý střet není vždy první volbou, dlouhodobá strategie skrze spojence bývá účinnější. Írán je tedy stará civilizace s hlubokou historickou pamětí, mladou populací a specifickým mocenským systémem. Sdílí region s arabským světem, ale jeho jazyk, kulturní sebevědomí, historická zkušenost i politická struktura z něj činí odlišný civilizační okruh.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.










