Československý obrněný transportér OT-64 SKOT
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
nebyla žádná primitivní žravá ruská krabice, ale kus moderní techniky, na který se tehdy nejen ve Varšavské smlouvě koukalo s respektem. OT-64 SKOT byl vyvíjen na přelomu 50. a 60. let, konkrétně zhruba od roku 1959, a do služby byl oficiálně zaveden v roce 1963 v armádách Československa a Polska. Název SKOT nebyla přezdívka z kasáren, ale oficiální zkratka Střední Kolový Obrněný Transportér a přesně tím také byl. Osm kol, solidní pancéřování, schopnost plavat bez složitých příprav a hlavně vnitřek, kde se vojáci nemuseli mačkat jako sardinky s koleny u brady jako to bylo běžné u jeho ruských bratranců. Pod kapotou pracoval silný diesel Tatra, díky kterému byl SKOT na silnici překvapivě svižný, lépe ovladatelný a kultivovanější než většina tehdejších obrněnců z východu. Když se postavil vedle sovětských obrněnců typu BTR-60, rozdíl byl cítit hned na první pohled i na první jízdu. SKOT nabízel víc prostoru, lepší pohodlí pro posádku a výsadek a celkově působil dojmem, že ho někdo skutečně navrhoval s ohledem na lidi uvnitř, ne jen na tabulky výroby. Zatímco sovětské stroje sázely na jednoduchost, hrubou sílu a masovou produkci pro milionové armády, SKOT byl promyšlený do detailu a existoval v celé řadě verzí od základního transportéru přes velitelské a spojovací varianty až po zdravotnické provedení. Byl těžší a složitější na údržbu, ale zároveň nepůsobil jako nouzové řešení. Československý transportér si udělal jméno doma i v zahraničí, šel na export a dodnes platí za jeden z nejpovedenějších obrněnců své doby.
Zdroj fotografie: Wikimedia Commons public domain CC0. Autor Vladimír Dlouhý
Související články
ČeskoslovenskoJiří Kajínek: Doživotí za dvě vraždy, útěk z Mírova a prezidentská milost. Co se tehdy skutečně stalo?
ČeskoslovenskoTuzex, Mrázek a Eggenberg: Jak se vekslák Jiří Shrbený dostal mezi mocné podnikatele
ČeskoslovenskoViktor Kožený má 63 let. Finanční mág, který Čechům v devadesátkách sliboval desetinásobek se spravedlnosti dál směje
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
