Bahrajn – perla Perského zálivu
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Bahrajn: perla Perského zálivu
Bahrajn patří mezi nejmenší státy arabského světa, ale jeho historický význam je mnohem větší, než by napovídala velikost země na mapě. Království leží na souostroví v Perském zálivu mezi Arabským poloostrovem a Persií. Dnes zde žije přibližně jeden a půl milionu obyvatel a hlavním městem je Manama. Bahrajn byl po tisíciletí přirozeným obchodním uzlem mezi Mezopotámií, Persií a Indií. Právě tato poloha z něj udělala důležitou zastávku námořních cest už ve starověku a přivedla na ostrovy obchodníky, mořeplavce i dobyvatele z různých částí světa. Nejstarší dějiny Bahrajnu jsou spojeny s civilizací Dilmun, která zde existovala přibližně od třetího tisíciletí před naším letopočtem. Dilmun byl ve starověkých mezopotámských textech popisován jako bohaté obchodní centrum a místo, odkud připlouvaly lodě s mědí, dřevem, kadidlem a dalšími cennými surovinami. Ostrovy tak fungovaly jako prostředník mezi starověkou Mezopotámií a oblastmi dnešního Ománu a Indie. Archeologové zde objevili tisíce pohřebních mohyl, které patří mezi největší soubory tohoto typu na světě. Některé odhady mluví o více než sto tisících mohylách rozesetých po hlavním ostrově. Tyto mohylové nekropole dnes patří mezi nejvýznamnější archeologické památky Perského zálivu a byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. V mezopotámských legendách byl Dilmun dokonce popisován jako jakýsi rajský ostrov čisté vody a prosperity. Někteří historici dokonce uvažovali o tom, že právě oblast Perského zálivu mohla inspirovat starověké představy o zahradě Eden. Po výpravách Alexandra Velikého se Bahrajn dostal do helénistického světa a řečtí autoři nazývali ostrovy jménem Tylos. Antické prameny popisují Tylos jako místo, kde se pěstovala bavlna a odkud se vedl čilý obchod s Indií i Mezopotámií. Bahrajn byl tehdy známý jako zelený ostrov uprostřed moře, bohatý na sladkou vodu a palmové háje. S příchodem islámu v sedmém století se Bahrajn stal součástí rychle se rozšiřujícího arabského světa a důležitým přístavem pro obchod v Perském zálivu. V různých obdobích byl pod vlivem perských i arabských mocností. Tento historický vývoj zanechal stopu i v náboženské struktuře země. Většina obyvatel Bahrajnu je šíitská, zatímco vládnoucí dynastie Al Chalífa je sunnitská. Tento rozdíl má kořeny právě v dlouhém perském vlivu v oblasti a dodnes patří mezi důležité prvky politického života země. Po dlouhá staletí byl hlavním zdrojem bohatství Bahrajnu lov přírodních perel. Bahrajnští potápěči patřili mezi nejzkušenější v celém regionu a místní perly byly vysoce ceněny na trzích v Indii, Persii i v Osmanské říši. Tisíce mužů se každé léto vydávaly na moře na tradičních lodích dhow, aby se potápěli do hloubek a hledali lastury s perlami. Tento obchod přinášel ostrovům prosperitu až do počátku dvacátého století, kdy světový trh zaplavily levnější japonské kultivované perly a tradiční perlové hospodářství rychle upadlo. V šestnáctém století se o kontrolu nad Bahrajnem začaly zajímat evropské námořní mocnosti. Portugalci zde vybudovali pevnosti a snažili se kontrolovat obchodní cesty v Perském zálivu. Jejich nadvláda však netrvala dlouho a v dalších stoletích se o ostrovy opět přely regionální mocnosti. V osmnáctém století získala nad Bahrajnem kontrolu arabská dynastie Al Chalífa, která vládne zemi dodnes.V devatenáctém století se Bahrajn stal součástí britského systému ochranných států v Perském zálivu. Britové chtěli kontrolovat námořní trasy vedoucí do Indie a zajistit bezpečnost obchodních cest. Britský vliv měl velký dopad na správu země i její obchodní strukturu. Bahrajn zůstal pod britskou ochranou až do roku 1971, kdy získal plnou nezávislost a stal se samostatným státem.Velký zlom přišel už dříve ve dvacátém století. V roce 1932 byla na ostrovech objevena ropa a Bahrajn se stal prvním státem Perského zálivu, kde začala moderní těžba této suroviny. Ropa přinesla rychlou modernizaci hospodářství, rozvoj infrastruktury i vznik moderního finančního sektoru. Z původně chudého ostrovního státu se postupně stal důležitý bankovní a obchodní uzel regionu. V Manamě dnes stojí moderní mrakodrapy a finanční instituce, mezi nimi i známé Bahrain World Trade Center, které patří mezi první budovy na světě využívající větrné turbíny integrované přímo do konstrukce. Důležitou roli v současné geopolitice hraje strategická poloha země. Bahrajn leží v samém srdci Perského zálivu a nachází se zde jedna z nejvýznamnějších amerických námořních základen v regionu, kde sídlí pátá flotila Spojených států. Ostrovy tak představují klíčový bod pro kontrolu námořních tras a světového obchodu s ropou. Moderní historii země ovlivnily také události arabského jara v roce 2011, kdy v Bahrajnu probíhaly rozsáhlé demonstrace a politické napětí. Současné království tvoří několik desítek ostrovů, z nichž největší je hlavní ostrov Bahrain Island. Na něm leží také hlavní město Manama, které se dnes proměnilo v moderní metropoli plnou mrakodrapů, bank a obchodních center. Přesto však Bahrajn zůstává místem, kde se starověká historie, tradice lovu perel a moderní ekonomika Perského zálivu stále navzájem prolínají.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
