5. dubna 1722: „Objev“ ráje, kde si Polynésané postavili hlavu

5. dubna 1722: „Objev“ ráje, kde si Polynésané postavili hlavu

Poslech článku
0:00 / 0:00 odhad
0:00
0 %
Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

Před 304 lety na dnešní den skoro přesně, na Velikonoční neděli připlul nizozemský admirál Jacob Roggeveen a narazil na Rapa Nui. Hledal bájnou Terra Australis ale místo toho našel ostrov, kde si na něm místní doslova postavili vlastní hlavy. A ne malé. Stovky kamenných moai, klidně 10 metrů vysoké, váha až 80 tun, bez jeřábů, bez kovu, bez techniky. A teď si představte 300 Evropanů, jak na to koukají a říkají si: „Tak tohle jsme fakt nečekali.“ Naše teorie? Sochy „chodily“. Polynésané je pomocí lan a chytré fyziky kývali ze strany na stranu a přesouvali po ostrově. Něco jako pravěký transportní TikTok hack. Datace kolem let 1400 až 1650. Roggeveen z toho byl tak mimo, že si to skoro vysvětloval ďáblem a magií. A teď přichází ta část, kde se to láme. Ostrov byl kdysi zelený ráj. Jenže místní inženýři káceli lesy kvůli přesunu soch, stavbě člunů a životu samotnému. Stromy zmizely, půda šla do háje, zdroje se ztenčily. Výsledek? Hlad, konflikty, rozpad společnosti. Populace spadla z nějakých patnácti tisíc na zlomek. A pak vše dorazila „civilizace“. Evropané přinesli nemoci, násilí a klasickou kombinaci „své pomoci“, která spíš dorazí, než zachrání. Ostrov se následně stal součástí Chile, dnes tu žije kolem osmi tisíc lidí a polovina z nich má původ v původní populaci. Turisti mezitím pózují u moai a loví si své nejlepší selfie.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.


Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *