České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Na dnešní den připadá výročí podpisu jedné z nejzásadnějších dohod moderních dějin Blízkého východu. Od chvíle, kdy si egyptský prezident Anwar Sadat a izraelský premiér Menachem Begin pod dohledem amerického prezidenta Jimmyho Cartera potřásli rukama na trávníku Bílého domu, uplynulo už 47 let. Na první pohled to vypadalo jako historické gesto, které konečně ukončí desítky let krveprolití. Ve skutečnosti to ale nebyl žádný romantický příběh o smíření, ale tvrdý politický obchod, ve kterém každá strana přesně věděla, co chce získat. Předcházely tomu tři dekády konfliktů, čtyři války a tisíce mrtvých, které vytvořily atmosféru naprosté nedůvěry. Právě proto působil Sadatův krok jako šok. Když v roce 1977 přijel do Jeruzaléma a vystoupil před izraelským parlamentem, rozbil tím nepsané pravidlo arabského světa, že s Izraelem se nevyjednává. Následná jednání v Camp Davidu pod taktovkou USA už byla spíš technickým dotažením něčeho, co bylo politicky rozhodnuto. Výsledek byl jasný. Izrael se postupně stáhl ze Sinajského poloostrova, Egypt jako první arabská země uznal existenci Izraele a obě země navázaly diplomatické vztahy. Jenže každý takový obchod má svou cenu. Egypt získal zpět území a masivní podporu Spojených států, Izrael si zajistil klid na své nejnebezpečnější hranici. Jenže v arabském světě to bylo vnímáno jako zrada. Egypt byl izolován, vyloučen z Ligy arabských států a Sadat se stal terčem nenávisti. Ta nakonec skončila jeho smrtí, když byl v roce 1981 zastřelen během vojenské přehlídky v Káhiře. Ironií zůstává, že mírová smlouva platí dodnes, ale vztah mezi oběma zeměmi se často popisuje jako studený mír. Spolupracují, koordinují bezpečnost, ale hlubší důvěra mezi společnostmi nikdy nevznikla. Celý příběh tak ukazuje, že skutečný mír v mezinárodní politice nevzniká z ideálů, ale z kalkulu, strachu a výhod, které v danou chvíli dávají smysl.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
Rakousko-UherskoVálka byla na Balkáně, ale turecké vojáky odvezli až do Josefova. Sedm z nich už domů nikdy neodjelo
SSSRTrudarmija: byla pracovní armáda, co během 2. světové války mobilizovala „nedůvěryhodné“ sovětské Němce
stoletíProbíhá revitalizace válečných zločinů, nebo smíření? A lze být zároveň obětí i viníkem? Pohled na třetí nás rozděluje i po 81 lety.
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
