Valentine
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Moc se o něm nemluví což je docela historický paradox, protože Valentine byl nejpočetnějším tankem britské konstrukce celé druhé světové války. Nebyla to žádná velká legenda, ani to nebyl stroj který by budil respekt na první pohled. A přesto to byl jeden z těch, které si válku skutečně odjezdily od začátku až do konce. Už samotný název je trochu záhada. Někdo tvrdí že vznikl podle svátku svatého Valentýna kdy byl projekt schválen jiní ho spojují se jménem konstruktéra Leslie Valentine. Jisté je jen jedno tenhle tank měl úplně jinou ambici než většina ostatních. Nevyhrávat bitvy, ale efektně fungovat každý den. Britové nikdy nevymýšlejí složitá řešení, když ta jednoduchá prostě fungují, a tak postavili tank, který měl jednu jedinou ambici. Fungovat. Valentine oficiálně Tank Infantry Mk III vznikl jako pěchotní tank tedy stroj který má držet krok s pěchotou a přežít palbu. A na rozdíl od jiných britských konstrukcí to tentokrát opravdu fungovalo. Nebyl složitý nebyl přehnaně ambiciózní ale byl spolehlivý. Zatímco jiné tanky řešily poruchy Valentine byl pořád na frontě. A právě to je rozdíl který v tabulkách nevidíš ale ve válce rozhoduje. Vzniklo přes 8000 kusů což z něj dělá jeden z nejvíce vyráběných britských tanků vůbec. Oproti strojům jako Matilda II nebo Churchill nebyl tak těžký ani tak technologicky náročný ale byl levnější rychlejší na výrobu a hlavně dostupný. Do bojů se zapojil v severní Africe například během operace Crusader kde se ukázalo že kombinace slušného pancíře a spolehlivosti má větší hodnotu než papírové parametry. Později se ve velkém dostal i do Sovětského svazu v rámci lend lease a právě tam se ukázala jeho skutečná síla. V podmínkách kde technika často selhávala Valentine fungoval dál. Sověti si cenili jeho spolehlivosti i když kritizovali stísněnou věž a slabší výzbroj. Nebyl to tank který by budil respekt byl to tank kterému věřili. Výzbroj začínala na 2 pounder kanónu který byl na začátku války dostačující ale postupně přestal stačit. Pozdější verze dostaly silnější 6 pounder což situaci zlepšilo ale ani ten z něj neudělal soupeře pro těžké německé stroje jako Panzer IV v pozdějších verzích nebo už vůbec ne pro Tiger I. Valentine nebyl lovec tanků byl to pracant. Pancíř dosahoval až kolem 65 mm a díky nízké siluetě byl v terénu méně nápadný než větší stroje. Posádku tvořili tři muži což znamenalo že velitel měl často víc práce než by bylo ideální a prostor uvnitř byl dost stísněný. Přesto tenhle malý tank vydržel víc než by kdo čekal. Zajímavé je že jeho podvozek posloužil jako základ pro další varianty včetně stíhače tanků Archer s kanónem otočeným dozadu mostních tanků nebo speciálních úprav. To jen potvrzuje jak dobrý základní návrh to byl. Některé Valentine ujely tisíce kilometrů bez zásadních poruch což je možná ta největší pochvala jakou může tank dostat. Nebyl to stroj který by vyhrál válku jedním velkým momentem. Byl to stroj který ji pomáhal vyhrávat každý den. Tichý spolehlivý a vždy tam kde bylo potřeba. Valentine nebyl tank který si lidé pamatují.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
