Ramses II. Faraon, který si postavil vlastní PR agenturu ještě před vynálezem papíru.
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Ramses II.: Faraon, který si vybudoval vlastní PR
Kdyby se dalo vládnutí měřit počtem vlastních soch, Ramses II by byl jistě absolutní rekordman a ještě by si ten rekord nechal vytesat do každé skály kolem Nilu. Narodil se kolem roku 1303 př. n. l. jako syn krále Sethiho I. a královny Tuji a na trůn nastoupil zhruba v šestnácti letech, tedy ve věku, kdy dnes kluci řeší holky co mají pod tričkem a ne jednu z největších říší tehdejšího světa. Vládl Egyptu neuvěřitelných 66 let a 4 měsíce až do 27. června 1213 př. n. l. a dožil se přibližně neuvěřitelných 90 až 93 let. U Ramsese II to bylo na tehdejší poměry skoro anomálie. Většina obyvatel starověkého Egypta se běžně dožívala zhruba 30 až 40 let, často kvůli nemocem, infekcím nebo těžké fyzické práci a ani u elit nebylo běžné dostat se přes 50 let. Jeho mumie nám později odhalila artritidu a problémy s páteří, takže ani nejmocnější muž své doby neunikl opotřebení těla, jak ho známe i dnes. Zatímco jiní vládci po sobě zanechali pár staveb, Ramses to rozjel ve větším stylu. V Abú Simbelu si nechal vytesat čtyři gigantické sochy o výšce kolem 20 metrů, v Karnaku rozšířil Velkou sloupovou síň a v deltě Nilu postavil nové hlavní město Pi Ramses, které fungovalo jako vojenské i administrativní centrum. Jeho jméno je dnes na tolika památkách, že by se dalo říct, že starověký Egypt byl jedna velká reklamní plocha s jeho podpisem. Už jako mladík chodil do bitev po boku otce a později vedl tažení do Núbie i Sýrie. Jeho největší vojenská akce přišla v roce 1274 př. n. l. u Kadeše proti Chetitům. Ramses si bitvu ve svých nápisech vykreslil jako heroický sólový výkon, kde porazil celé armády, realita byla spíš vyčerpávající remíza, jenže jak se říká, hlášení dělá hrdinu. Výsledek ale měl dohru, asi o 16 let později vznikla první doložená mezinárodní mírová smlouva mezi Egyptem a Chetity, vyrytá dokonce i na zlaté destičce, což byl tehdejší luxusní ekvivalent podepsané smlouvy na drahém papíře. Doma řešil povstání v Núbii, tlak z Libye i nájezdy takzvaných národů moře, které podle svých záznamů porazil už ve druhém roce vlády. Opíral se o armádu, která mohla mít kolem 100 000 mužů, a o pevnou byrokracii, která zajišťovala tok zlata a surovin z podmaněných území. Jeho osobní život byl kapitola sama pro sebe, měk osm hlavních královen, desítky vedlejších partnerek a přes 100 dětí. Nejznámější z jeho žen byla Nefertari, které věnoval vlastní chrám v Abú Simbelu, což je gesto, které by dnes odpovídalo postavení partnerky na billboard vedle sebe. Po smrti byl nazýván Velký předek a jeho kult přežil staletí. Jeho mumie byla nalezena v Deir el Bahari, později převezena do Káhiry a ve 20. století cestovala do Paříže na konzervaci, takže si Ramses symbolicky odbyl i svou poslední zahraniční cestu. A pointa sedí přesně. Zatímco většina faraonů je dnes jen zaprášený seznam jmen, Ramses II zůstal značkou. Ne proto, že byl bezchybný, ale protože si dokázal napsat vlastní příběh tak hlasitě, že ho slyšíme dodnes.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.
Související články
StarověkPeníze nesmrdí. Slavná věta vznikla kvůli dani z moči. Jak chodili staří Římané na záchod vás možná překvapí
PanovníciTelenovela raného novověku. Sedmihradský kníže prý dával přednost chlapcům před manželkou Marií Kristýnou.
Římská říšeTrajánovy trhy největší obchodní centrum starověkého světa
Vladimír Dlouhý
Historie, která se dá číst i bez učebnice.
Příběhy lidí, válek, zbraní, dynastií a zapomenutých událostí.
