M10 Wolverine

Poslech článku

0:00 / 0:00 odhad

Hlasitost

Průběh čtení

0:00

0 %

Rychlost:

České předčítání hlasem vašeho zařízení.

U Rosomáka tentokrát Američané tolik neexperimentovali, byli opatrnější a to co vyjelo z jejich továren, nakonec opravdu stálo za to. M10 Wolverine vznikl jako odpověď na jednoduchou otázku jak zničit nepřátelské tanky bez toho, aby se člověk musel nutně nechat trefit. Výsledek nebyl ani nejrychlejší ani nejodolnější, ale zato dostatečně funkční na to, aby přežil realitu bojiště a občas u toho vypadal, že ví, co dělá. Na první pohled působí skoro obyčejně. Věž bez střechy, hranatá silueta a žádný pokus o eleganci. Otevřená věž sice dávala posádce lepší přehled, ale taky znamenala, že všechno, co létalo vzduchem, mělo volný vstup dovnitř. Déšť, střepiny i kulky, všechno tohle přicházelo bez pozvánky. Komfort se tedy moc nekonal, ale výhled byl perfektní. A někdy je lepší být mokrý a živý než suchý a vyřazený. Jeho hlavní zbraň, 76mm kanón, už dokázala německým tankům vysvětlit, že tohle není jen další Sherman na projížďce. Nebyl to sice zabiják Tigerů na počkání, ale když se použil správně, dokázal být velmi nepříjemný. A o tom to celé bylo. Nebyla to síla za každou cenu, ale správná taktika, která fungovala až podezřele dobře. Jenže i tady byl háček. Věž se otáčela ručně, takže když bylo potřeba reagovat rychle, posádka si místo klidného míření dala v plný polní menší posilovnu. Kdo točil rychleji, ten měl větší šanci přežít. Americká technika, která vás udrží ve formě i během války. Pancíř nebyl nejsilnější, ale byl chytře skloněný, takže občas dokázal odrazit střely, které by jinak prošly. Takže to nebyl žádný obrněný bunkr, spíš takový chytrý kompromis ve stylu není to silné, ale je to dobře nakloněné. M10 vycházel ze základu Shermanu, což znamenalo jednu zásadní věc spolehlivost. Nebyl nejrychlejší, nebyl nejodolnější, ale většinou fungoval. A ve válce je někdy největší výhoda právě to, že se vůbec rozjedeš a dojedeš tam, kam máš. Americká doktrína z něj udělala lovce tanků, který měl čekat na správný moment a pak udeřit. Realita samozřejmě rozhodla jinak a M10 často dělal všechno možné od podpory pěchoty až po přímé souboje, protože válka si na teorie plánování moc nepotrpí. Nebyl to tank, který by vyhrával silou, ale ten, který přežíval díky tomu, že jeho posádka viděla problém dřív, než problém viděl ji. Vyráběla se i jeho modifikace, Britové se na něj podívali a řekli si, že by mu bude slušet větší dělo. A tak vznikla verze Achilles s 17liberním kanónem, protože když už něco funguje, proč to měnit. M10 Wolverine tak není žádná legenda, která by budila strach už jen jménem. Je to spíš tichý pracant, který si dělal svoje bez velkého humbuku. A právě proto přežil a fungoval. Ne protože byl nejlepší, ale protože byl dost dobrý na to, aby zvládl skoro všechno, co po něm chtěli.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.