Aloha Airlines Flight 243 – aneb když se „prémiový výhled“ neplánuje
České předčítání hlasem vašeho zařízení.
Některé konstrukce vydrží roky bez viditelných problémů a pak během jediné vteřiny nabídnou výhled, který rozhodně nebyl součástí vaší letenky. Incident letu Aloha Airlines Flight 243 ukázal, jak rychle se může rutinní let změnit v extrémní situaci, když se ve výšce kolem 7,3 kilometru odtrhne velká část horní části trupu a kabina se otevře přímo do okolního prostoru. Z běžného přeletu se stal během okamžiku neplánovaný „kabriolet“ ve výšce několika kilometrů. Letoun Boeing 737-200 měl za sebou mimořádně vysoký počet cyklů startů a přistání, takže místo stáří zde sehrála hlavní roli únava materiálu, kov trupu praskal postupně a nenápadně, až se rozhodl, že už nebude spolupracovat. V okamžiku dekomprese začal kabinou proudit vzduch o rychlosti blížící se hurikánu, teplota prudce klesla a situace se změnila v chaos, který by obstál i v katastrofickém filmu, jenže bez možnosti střihu. Letuška C. B. Lansing byla vytržena z letadla a nepřežila, zatímco cestující zůstali připoutaní ke svým sedadlům jako k poslední jistotě ve světě, který se právě doslova rozpadl. Ironie celé události spočívá v tom, že místo očekávaného konce přišlo něco úplně jiného. Posádka ve složení kapitána Roberta Schornstheimera a první důstojnice Madeline Tompkinsové zvládla s poškozeným letounem, omezenými přístroji a minimální komunikací provést nouzové klesání a trefit se na Kahului Airport. Z 95 osob na palubě přežilo 94, což je výsledek, který působí skoro jako statistická chyba. Letadlo bylo považováno za spolehlivé a pravidelně kontrolované, přesto ho nezničila dramatická událost, ale něco mnohem nenápadnějšího, kombinace únavy materiálu, koroze a tisíců drobných prasklin. Vyšetřování National Transportation Safety Board ukázalo, že nešlo o jednu velkou chybu, ale o dlouhodobě přehlížený součet malých problémů.
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Vladimír Dlouhý.










